Jak hodnotíte vybavení a hygienu SM Studií jak v ČR tak v zahraničí ??

Subínek tedy ochutnal Ameriku, pochutnal si na stejcích, z nichž jeden každý by zasytil u nedělního oběda čtyřčlennou rodinu, viděl něco atrakcí a byl i na výletě.
Také navštívil americkou dominu a vyzkoušel si sm-ko a D/s-ko v americkém "hazardně-rekreačním" stylu, jenž tolik odlišný od všeho, čeho se lze nadíti v Evropě.
Pochopitelně hrál i v "obyčejném" kasinu, kde vášnivě doufal rozbít bank u ruletového stolu, těšil se, jak zaměstnanci kasina pokryjí stůl černým flórem a sám provozní ředitel kasina si s ním připije sklenkou prvotřídního šampaňského - a pak, jako "Signum Laudis," převezme z direktorových rukou šek znějící na šesticifernou sumu...
To se subínkovi nepovedlo a v kasinu nechal vše, co neutratil u vegaských dominik, ale i tak to byl povedený výlet a on si jej báječně užil.

Teď už je subík nějakou dobu doma; a chystá se do Afriky. Snad je řidičem "Lékařů bez hranic," snad je obchodním zástupcem zbrojařské firmy, snad pracuje v rámci OSN u "modrých přileb," cosi jej v každém případě zavede na západní pobřeží rovníkové Afriky a pak i dolů na jih a do nitra kontinentu. A když si splní své pracovní povinnosti, může se chvilku věnovat i soukromým zálibám.
Jeho cesta začala ve Freetownu, ale tam se střílelo a proto jel jinam, nezáleží na tom zda do Senegalu, Libérie, Konga, Čadu, Nigeru, Mosambiku, Angoly, Zambie, nebo i někam dál.
Situace je všude stejná, nebo alespoň velmi podobná.

Běloch je mezi obyvateli s tmavou kůží jako bílá vrána na podzimním strništi, ve velkých přístavech a městech je mu neustále nabízena erotika, a to i v zemích, kde se prostituce netrpí, je nelegální a místní policie ji stíhá - jde jí však jen o úplatek a deset euro vše snadno spraví.
Subík ale nehledá prostitutku, hledá dominu, aby vyzkoušel cizokrajné BDSM. Navíc o sex s ohledem na STD nestojí, nejde jen o AIDS, jenž je na kontinentu endemický, jde i o hemoragické horečky, žloutenku a jiné, co subíka odradí.

Subík bloudí přístavem a městem a prohlíží si neudržované pěkné budovy z koloniální éry, najal si za levný peníz dva průvodce, kteří jej chrání, sám by nepřežil ani jediný den, dostane se tak i do slumů na okraji města, v nichž se evropské pojmy a měřítka pro vše zdají být iluzorní, v chatrčích z vlnitého plechu zde lidé vedou svůj život plný běd.
Subík se vrací do "civilizovanějších" končin, africkou dominu však nenalézaje, až se pak kdesi dozví, že africké tradiční BDSM lze zažít jen ve vnitrozemí, v tradiční africké vesnici, kde bylo fyzické trápení po staletí součástí iniciačních rituálů a leckde se zbytečky z generace na generaci předávaného stále ještě zachovaly.

Subík tedy najme omšelou terénní Toyotu a se svými dvěma průvodci, ti mají nyní při sobě své AK-47, a s řidičem se vydá na pouť do nitra země.
Jedou na jistotu, mají určitá doporučení a tak je brzy uvítá taková jedna tradiční africká vesnice, zrovna se nebojuje a mačety se skvrnami zaschlé krve tiše odpočívají opřené o hliněné chýše, je nicméně potřeba stálá ostražitost - od úplného klidu a pohody k vražednému běsnění a krveprolévání chybí v regionu vždy jen malý krůček - úplně absentuje fáze eskalace, jak ji známe z evropských konfliktů, mačety mohou začít sekat ruce i nohy "nepřátel" ze dne na den.

Vesnice žije svým zaběhaným stereotypem, ženy se v žáru afrického slunce dřou na skromných políčkách, nebo vláčejí v plastových nádobách vodu z dalekého napajedla, do vesnice kdysi vedl vodovod z nedaleké obří farmy, již vlastnil běloch portugalských či belgických kořenů jehož nevyhnaly ze země revoluční africké jednotky po svržení koloniálního jha, takové farmy bylo lze nalézti po celé zemi, zajišťovaly relativní dostatek potravy pro novou republiku jinak závislou na potravinové pomoci. Farmy také zdarma distribuovaly vodu do okolních vesnic a staraly se o infrastrukturu vodního hospodářství.
Před málo lety se nicméně nobilita rozhodla s přítomností bělochů ve státě skoncovat a farmy bez náhrady vyvlastnila, jako poděkování za revoluční nadšení v boji za nezávislost pak kvetoucí a prosperující zemědělské podniky obdrželi staří spolubojovníci.
Usedli na verandách hospodářských domů do pohodlných křesílek a s výhledem na tučné zisky očekávali příští sklizeň. Aby čekání bylo efektivní, vstali z křesílek a než dozraje obilí, vyrvali že země alespoň nerezové trubky zavlažovacích systémů a prodali je do sběru. Unaveni tou nezvyklou prací pak v očekávání zmíněné úrody znovu usedli do křesílek na verandách a popíjeli chlazené nápoje.
Úroda pochopitelně uschla a ani do vesnic již voda neteče. Oficiální propaganda tvrdí, že kolaps desítek a stovek do té doby prosperujících farem je důsledkem "zlého kouzla" bílého muže, ale je lepší se o věci s místními nebavit, země jsou na pokraji hladomoru a místní jsou proto poněkud senzitivní.
Do vesnice tedy voda neteče a tak se ženy, které neotročí na políčkách, dřou s těžkými nádobami. Humanitární organizace sice ve vesnici zaplatily vrtanou studni, ale fungovala jen krátce, neboť nikoho z mužů ani nenapadlo se starat o údržbu motorového čerpadla a ženy stroji nerozuměly.

Místní muži zatím pospávají ve stínu keřů při hlídání stád, nebo pospávají jen tak ve stínu hliněných obydlí. Z letargie je obyčejně vytrhne jen příjezd automobilu s evropskou potravinovou pomocí, je třeba si dávat ve vesnici pozor, když se taková pravidelná pomoc o den či dva vinou logistiky pozdrží, místní muži pak mají pocit, že jsou šizeni ve svých právech a že si Evropané neplní své povinnosti.
Nejlépe subík učiní, přijede-li do vesnice v den dodávky, na autě pytle s moukou a rýží, bedny s olejem, krabice sušeného mléka a jiné věci. Vesničtí muži se trochu mračí, mají za to, že Evropané by kromě základních potravin měli v rámci humanitární rozvojové pomoci přivážet i pěkné spotřební a luxusní zboží a že jsou Evropany šizeni.
Muži tedy prohlédnou darované a zavolají své ženy, ty pak těžké pytle a objemné krabice odnosí do vesnického skladu, zatímco muži se opět pohodlně uloží do stínu.
Přijede-li nákladním automobilem i evropský lékař, může subík pozorovat scénu jak z tureckého bazaru, muži tvrdě vyjednávají, za jakou částku v penězích či cigaretách a alkoholu smí Evropan očkovat vesnické děti a spravit jim chrup. Smlouvání většinou ale netrvá dlouho, muži jsou znaveni prohlížením humanitární dodávky a rádi by opět ulehli, takže to spraví pár kartonů cigaret a nějaká bankovka.

Dominantní africká květina přijme subínka se souhlasem svého manžela v hliněné stavbě kruhového půdorysu, žena má bederní roušku a spoustu korálů, také náušnice a další ozdoby, jinak je nahá a bosky šlape po udusané zčernalé hlíně.
Stavba nemá okna, jen vchod, kterým dovnitř proniká světlo a také nakukuje houf nahých černých dětí - subíčka to znervózňuje a tak domina děti občas křikem odežene.
U stropu stavby visí kladka, přes ni staré zpuchřelé lano, domina se chystá subíčka za svázané nohy vytáhnout ke stropu, na tu námahu sama nestačí, místní muži by něco takového považovali za práci, což by je silně popudilo a tak žena ke vchodu do chýše přižene vychrtlou krávu s dobromyslnýma očima, a kráva pak, uvázána ke druhému konci provazu na ženin pokyn popojde několik kroků a vytáhne subíka za nohy ke stropu - kladka příšerně vrže, to že stroje a jednoduchá zařízení potřebují alespoň nějakou údržbu a kapku oleje nelze africkému muži vysvětlit.

Subík visí hlavou dolů a jeho nahé zpocené tělo je hustě pokryto tučnými černými mouchami, domina do subíka tluče kusem vyschlého, sluncem vyběleného klacku - mouchy se po každé ráně líně vznesou do vzduchu, ty které to nestihnou zůstávají rozmačkané na subíkově kůži.

Klacek není bičík, jak subíček zvyklý z domova, a na kůži tak nenaskakují proužky, nýbrž se objevují velké podlitiny, subík křičí, domina do něj tluče, muži pospávají, i subíkovi průvodci odpočívají ve stínu stařičké Toyoty a dokonce i děti kamsi odběhly, podívaná byla příliš jednotvárná a přestalo je to bavit.

Po nějakém čase subíček svěšen a krvácející rány namazány jakýmsi páchnoucím lojem. Subínek platí směšně nízkou částku (v Africe se vždy platí až po lekci, na rozdíl od Evropy) a loučí se s dominantní květinou, ta se na něj hezky usmívá, bílý muž se jí líbil a i jinak s ní nezvykle příjemně jednal. Také má žena obrovskou radost z dvacetieurové bankovky, již obdržela, těší se, že přilepší dětem a že nejstaršímu chlapci koupí boty, aby nemusel do školy v nedalekém městě chodit bosky.

Když subínek z vesnice odjíždí, zahlédne ještě, jak dominu surově bije její muž, probudivší se ze spánku ve stínu chatrče, ranou pěstí do obličeje ji sráží do horkého prachu a vztekle do ní kope, zdá se mu asi, že vydělala málo peněz, bere jí dvacetieurovou bankovku a odchází svou zlobu uhasit drinkem v tamější nálevně z vlnitého zrezlého plechu.
Žena silně krvácí z rozbitých rtů, ale zvedá se ze země a odchází s ostatními ženami pro vodu, aby dala pít svým dětem a napojila kravku.

Sm-ko i D/s-ko je v Africe syrově jednoduché a přímočaré, jako celý kontinent a o hygieně se nemá smysl bavit - žádná není, běžná měřítka tady neplatí, ani o vybavení nemá smysl psát žádný traktát - vždyť sestávalo jen ze starého lana, kusu větve a krávy, byť je třeba ke cti afrického hliněného studia dodat, že v evropském salónu člověk na krávu narazí málokdy, subíček zážitek už nikdy nebude opakovat, pro Evropana je to přece jen silná černá káva, nicméně je rád že to vyzkoušel, bylo to cosi opravdu jiného, co na starém kontinentu člověk nenalezne.

V dalším díle cyklu o vybavení a hygieně studií v zahraničí se subínek podívá do Číny, tedy milí a vážení příznivci BDSM - nashledanou příští prázdninový týden.

Je pěkná, ta česká kotlina, subíček zde nalezl opravdu krásně vybavené, čistě naklizené podniky a chytré a zábavné dominiky, špinavým špeluňkám a protivným a hloupým ženám se šikovně vyhnul a nyní podlehl volání dálek, hledaje na mapě místa značená sloganem " zde jsou lvi..." Kam by se tak jen podíval..?
Srkaje čajíček s medíčkem točí subík glóbusem a nazdařbůh jej zastaví ukazováčkem - prstík se zapíchl do severní Ameriky, subík zvedne prstík a čte: Nevada - Las Vegas.

Otravný let přes oceán netřeba popisně zobrazovat, zajímavější je pak ten vnitrostátní, atmosféra na palubě je vynikající, cestující hýří optimismem.
Na McCarranovo letiště přilétá subík v noci, za okénkem letadla inkoustová čerň, letoun jde na přistání a ze tmy náhle vytryskne gejzír barevného světla, kakofonie barev a jasu - noční město uprostřed pouště obklopené věncem hor.

Proud optimistických natěšených turistů s plnými prkenicemi a kreditkami se míjí se zástupy těch, co jsou již bez peněz a unaveni, s kreditkami kouzlem proměněnými v kousky bezcenného plastu, s prázdnými výrazy v alkoholem a nevyspáním zmučených obličejích.
Ti čerství však nedbají a plynou k terminálům taxíků a autobusů.

Subík svůj hotel rezervoval s předstihem a tak nyní obývá pěkný pokoj v dobrém hotelu nedaleko Stripu, za nějž platí sotva pětinu ceníkových stopadesáti babek.
Snídaně je typicky americká a Evropana může snadno zabít, pokud ji sní celou, subík ochutná ode všeho trochu - volská oka, slaninu, tousty, palačinky...
Dominu subík nenavštíví hned, potřebuje se aklimatizovat, odpočinout si, rád by si nejdříve zahrál v některém z kasin zvíci několika bassebalových hřišť, kde se strop ztrácí v nedohlednu a slovo "čas" tu nemá svůj význam.
Také si chce udělat výlet k přehradě Hoover Dam, podívat se na Stratosphere Tower, projede se po Stripu MonoRailem a udělá se mu nevolno na famózní horské dráze simulující let stíhačky. Tak uplyne den, dva, nebo tři.

Subík pilně pracoval, dlouho spořil a Vegas si chce opravdu užít, má jistá doporučení a plánuje několik návštěv u Vegaských dominik, rozhodne se pro cestu od nejlepšího k tomu o něco méně pěknému.

Nejlepší studia najde subík v oblasti Stripu (Las Vegas Boulevard) přímo v areálech a infrastruktuře megalomanských hotelových komplexů, podobna jsou si jako vejce vejci a navštíví-li subínek jedno studio, navštívil všechny. A podobné jak vejce vejci jsou si i dominantní dámy.
Las vegaská domina je v každém případě blondýna s delšími vlasy, ať již přírodními, nebo barvenými, často nosí příčešek, jinou barvu opravdu nehledejte, a to ani u dominik latinsko-amerického původu, i ty jsou peroxidované.
Las vegaská domina má v každém případě prsní implantáty, a to i žena, jež byla přírodou štědře obdařena, i ta si nechala zvětšit prsa jak jen to bylo klinicky únosné, takže milovníci chlapeckých typů s drobnými ňadry mají v tomhle ohledu smůlu, všechny blondýny mají opravdu velká, leckdy až proporčně absurdně velká ňadra.
Las vegaská domina má jako všechny Američanky nadváhu, některá menší, jiná větší, což subíka nepřekvapí, když zjistí, že dominika při lekci spokojeně konzumuje obrovskou, právě doručenou pizzu, nebo gigantický báječně vonící hamburger a polyká k tomu hektolitry sladkého pití, případně vyjídá velkou lžící kontejner zmrzliny...
Las vegaská domina nenosí latex, ani subíka neuvítá v erotickém prádélku, subík ji shledá buď v kovbojském, nebo v kovbojsko-indiánském, nebo v policejní uniformě, jiné variety opravdu nejsou ve městě k nalezení.

Las vegaská domina striktně dodržuje termíny a subíka tak překvapí americká vlajka ve foyeru jejího studia v přesně sjednanou dobu, není ostatně poslední, další symboly americké státnosti včetně portrétů oblíbených amerických prezidentů čekají subíka i přímo v prostoru mučírny, tam nechybí ani malovaný obraz lodi Myflower a jiný obrázek bitvy u Little Bighornu.

Všude je dokonale naklizeno, mexickou posluhovačku také subík stále potkává, Mexičanka pořád něco cídí, servíruje kávu, otevírá služební vchod poslíčkům s pizzou a s popcornem, a tak. Domina je jak ze škatulky a evidentně užívá drahý parfém. Nikdy nekouří cigaretu, zato má skoro pořád po ruce buclatou sklenku s "Four Roses," nebo s jiným Bourbonem, pije jej "on the rocks." Domina má upravené nehty a zářivě bílý chrup - ten nebyl v žádném případě laciný.

Vstupní pohovor absolvuje subíček zabořen do luxusní sedačky, s vychlazenou Colou v ruce. Pohovoru je vždy přítomen i právní zástupce, v Evropě nemyslitelná věc, zde cosi naprosto triviálního, po přátelské rozpravě subík signuje balík dokumentů a nahraje do diktafonu i ústní souhlas s uzavřenými dohodami, netřeba se ale ničeho obávati, květina se pouze jistí proti možným soudním žalobám všeho druhu a nic zlého tím aktem nesleduje.
Součástí dohody je i finanční narovnání za lekci, jež proběhne rovněž v přítomnosti právníka, daňové zatížení v USA je sice jedno z nejnižších ze zemí OECD, tato činnost je však zatížena speciální taxou a protože v zemi existuje přísný systém kontroly placení daní, neponechává domina nic náhodě. Pak je subík odeslán do lázně.

Koupelna má rozměry slušného dvougeneračního bydlení na pražském Jižním městě, vana připomíná školní bazén, doplňky jsou té nejlepší kvality - mramor je skutečný mramor, cizokrajné dřevo pravé cizokrajné dřevo, chrom a nikl jsou chrom a nikl, a plasty jsou opravdické plasty. Ručníky a kosmetika jsou vynikající jakosti.
Subínek se luxusně vykoupe a dopřeje si kondiční masáž zad hrubým froté ručníkem, pak je nahý uveden do mučírny.

Mučírna - toť kasino v malém, u stěny řada hracích automatů nejmodernější konstrukce posledního typu, uprostřed místnosti mechanická ruleta exkluzivního provedení, jinde stolek na Blackjack a Baccarat.
U hracího automatu nesedí subík na židličce, jak jinak v kasinech obvyklé, hraje ve stoje, nebo v kleče na zvláštním stupínku, je nahý a ke stroji je připoután policejními pouty, automat má za tím účelem přičiněno kovové oko.
I jinak je terminál uzpůsoben, v kasinech, dle loterijního zákona, automat část vložených prostředků vrací ve formě výher, což bývá kolem 60 % inkasovaných částek, v mučírně není výhra možná, automaty jsou továrně softwarově nastaveny, aby peníze pouze "polykaly" a nevyplácely žádné výhry. Domina k tomu potřebuje povolení nevadského Ministerstva financí a v praxi to znamené vyšší státní i federální daňové odvody.
Subíček tedy krmí automat bankovkami a domina jej k sázení pobízí jezdeckým bičíkem, nebo rákoskou.
Subíkovu snahu "nakrmit" stroj vyšší částkou, než domluveno v uzavřené smlouvě vnímá domina jako nedodržení uzavřených dohod, ani to nezkoušejte, jsou tam na podobné věci velmi citliví.

Průměrný subík "prohraje" u vegaské dominy asi třistapadesát dolarů, lekce trvá kolem hodiny a domina za ni účtuje stopadesát dolarů.
Subík tedy za lekci utratí celkem asi pětset dolarů, přepočet na koruny sice vyznívá hrozivě, nicméně zážitek je to jedinečný. A za dominou do Las Vegas nakonec subík také nejezdí každý týden, že ano.
Najdou se ale i klienti, kteří u dominy "prohrají" klidně třeba i dvacet, nebo i třicet tisíc dolarů, nezapomínejte, že do Vegas si jezdí odpočinout i petrolejoví magnáti z Perského zálivu, kteří si rádi připlatí za delší než hodinovou seanci.
Pokud ovšem hodláte prohrát v mučírně kupříkladu takových deset tisíc dolarů, počítejte, že vám domina naúčtuje za lekci ne méně než tisíc dolarů.
Pro závistivce dokládám, že z takto získaných jedenácti tisíc dolarů květině rozhodně nezůstane celých jedenáct tisíc dolarů, značnou část ukousnou zmíněné státní i federální taxy a také dominika mnoho zaplatí za pronájem místa, což je v megalomanských hotelových komplexech v oblasti Stripu setsakra náročná záležitost, nájem navíc není pevný, ale přímo úměrně stoupá s výší tržeb. Domině nakonec zůstane necelých 35 % z utržené částky.

Subínek nemusí hrát pouze VLT, může si s dominikou zahrát i točenou ruletu, ta je na nízkém stolku aby u ní subík mohl klečet, a hraje se odlišným způsobem, než jste uvyklí z běžného kasina.
Domina nejprve ruletu roztočí, pak vhodí kuličku a když se ruleta dotočí, vloží na plátno na výherní číslo bronzovou, nebo mramorovou sošku nahého svázaného muže, pak teprve vyzve subíka, aby umístil svoje sázky.
Výherní číslo je blokováno soškou a subíkovy pokusy vsadit alespoň barvu, lajnu, nebo tucet jsou trestány bolestivým šlehnutím bičíku.
Subík tedy umístí své sázky na nevýherní políčka, domina oznámí že subík nic nevyhrává, žetony, nebo hotové peníze shrábne hrabičkami a znovu roztočí kolo rulety.
Hra pak probíhá, než subík prohraje domluvenou částku.

V takovémto lepším studiu je samozřejmostí i pohoštění po lekci. Drinky v průběhu lekce jsou zdarma. Subík si může s dominikou i povídat, ale nemívá to význam, nejste v Čechách, takže zapomeňte na dominu s vysokoškolským titulem, las vegaská domina má sice "high school," ale vězte, že jde o střední stupeň vzdělání, který odpovídá asi tak sedmé až osmé třídě české základní školy.
Z Evropy zná dominika Moskvu, Londýn a Řím a považuje ji za součást třetího světa.
Na Evropana bude las vegaská květina působit silně dominantním dojmem, dominantní samozřejmě není, jako žádná žena, nicméně je mnohem emancipovanější a víc v pohodě než evropská žena, což pak subjektivně jako dominance vypadá.
Lekce bude na špičkové úrovni, tady je subík zákazník, a ve Vegas je v podstatě nepřípustné, aby zákazník za svoje dolary neobdržel náležitou protihodnotu.
Jako člověk bude dominika velmi přátelská a otevřená, lidé jsou tu takoví.
Jinak je třeba zaslat objednávku včas, lepší podniky okolo Stripu bývají žádané a vyplatí se rezervace, již vám domina obratem potvrdí.

Zavítá-li subínek do lacinějšího podniku, například v okolí Spring mountain road, nobo v okolí Pennwood avenue, dostane se mu i tam náležité péče a lekce nebude odbytá, může ale chybět dražší vybavení a VLT budou staršího designu.
V takovém studiu domina často improvizuje a vy můžete své dolary "prohrát" při jednodušších hrách, například při číselné hádané, již domina často hraje i se skupinou subíků - domina sedí v křesílku a myslí si v duchu číslo od jedné do stovky, subíci k jejím nohám skládají ručně psané lístečky, na něž zapisují číslo, na které jak doufají domina právě myslí, k lístečkům samozřejmě přikládají i svou finanční sázku.
Domina pak lístečky prohlédne, oznámí že subíci nevyhrávají, neboť myslela na jiné číslo než subíci zapsali na papírky a dolary od subíků uloží do své portmoné. Pak následuje další kolo hry.

Vybavení těchto lacinějších studií bývá sice slabší, hygiena naproti tomu zůstává na vynikající úrovni a i tady se květina snaží.

Co napsati závěrem... Las Vegas - toť RFO!!! - nebo chcete-li, ráj finančních otroků, a není divu, že do Vegas míří každý rok tisíce subíků z celého světa milujících finanční otroctví a související praktiky.
A svou dominu zde najde každý z nich, ten movitý, i ten, který poctivě dlouho spořil na nevšední zážitek.
O tom, že si subík i zahraje v pěkném "obyčejném" kasinu, ochutná famózní americkou kuchyni a na fakultativním výletě uvidí něco nového a zajímavého snad není třeba se zmiňovat.

Ve druhém díle cizokrajného cestování se podíváme, vážení a milí příznivci BDSM, do rozvojové Afriky. Las Vegas někteří z vás znají a dnes popisované pro ně nebylo žádnou "Amerikou," ale černý kontinent asi mnoho z vás nemělo příležitost navštívit a já věřím, že putování za africkými dominami a jejich studii pro vás bude zajímavé.

Tyjo, co na tohle říct...napadá mě, nechceš to vydat knižně ? S tím tvým stylem, kdy nikdo vlastně neví co a proč to píšeš, je úspěch předem zaručený. Riziko je akorát, že by ta kniha mohla - pokud by si ji teda někdo koupil - na někoho spadnout, a třeba ho i zabít, případně by došlo k nějaké další šeredné patálii při křtinách knihy, ale jinak je to fakt nemá chybu. Snad toho nenecháš, věřím, že to pro tebe musí mít úžasný terapeutický účinnek. Tak ať se ti tvé počínání dál skvěle daří.

No jasně, že bych chtěl vše vydat knižně. Ale nemám knihtisk. Sice bych vše mohl po vzoru středověkých černokabátníků, kteří v klauzuře ve světle svěc množili poznání, opisovati ručně, ale nemaje kaligrafické vlohy přičinil bych cosi, co by stálo méně než za psí játra. A když už bych se přes všechny problémy literárně rozmnožil a neupadla mi přitom ruka, objevil by se další problém - nemám knihkupectví... i když v tomhle pádě by mi mohly pomoci křehké dominantní květiny, distribuovaly by čtivo přímo ve studiích, jež by se tak kouzlem proměnily na studovny... díla Valdeburžije Molnije... četli by subíci, četly by dominy, četly by komtesky, četl by pan domácí, četla by ostraha, a tak. Ale asi je to hovadina. Lidi dneska moc nečtou. A subíci taky ne.

Na někoho spadnout? A třeba jej i zabít? Zabít? No to vlastně vůbec není špatný nápad. To se přece ví už dávno, že slovo dokáže zabíjet. Nebo že někoho zabijí kvůli tomu co dotyčný řekl, či napsal. Nebo kvůli tomu co neřekl, nebo nenapsal.
Taky by se čtenář, tedy předpokládaný čtenář, mohl zabít apriori, již v okamžiku, kdy by pojal úmysl si dotčenou knihu pořídit. I to by dávalo smysl.
A vůbec, zabít se před koupí knihy, nebo až po jejím přečtení, vždyť je to jedno - na každého přece někde čeká smrt, takový už je život.

Terapeutický účinek... no samo... a poslyš, co ty si vlastně o mně myslíš? - tak schválně - užívám psaní do tohoto fóra co substituci sexuálního prožitku? - jsem latentním exhibicionistou? - nahrazuje mi slovní průjem na choulostivá témata sociální kontakt? - léčím si takto osobnostní frustrace? - byl jsem zneužívané dítě? (pokud odpovíš ano, uveď, zda pionýrským oddílovým vedoucím, chlípnou tetou z Podbořan, nebo domovní důvěrnicí ze třetího patra panelového domu, v němž jsem vyrůstal)...

Za přání zdaru vřelý dík. A někdy o víkendu nashledanou v rozvojové Africe...
Val Molnija

Řekl bych, že skutečnost, že nemáš knihtisk, je pouhopouhá výmluva. Nejspíš už si slyšel o dělbě práce, tato vymoženost dokáže zařídit, že knihu vyrobíš pohodlně, stroje nevlastníce. S tím prodejem to bude složitější, to, že se bude kniha distribuovat, ještě nezaručuje, že si jí někdo koupí. Ale jak pravil klasik Vladimír Kočandrle z EMI, i když je to sračka, udělá se na to reklama, a lidi si to stejně koupí, takže asi ani tady netřeba propadat předčasné panice. Máš mojí plnou morální podporu (důraz na slově morální).

To že slovo umí zabít, víš, to je jen taková fráze, ale když si všechny ty slova, co si tu už napsal, spočítáš, získáš přehled, kolik to bude stránek, a z tohoto údaje se dá snadnou matematickou operací zjistit, že taková kniha by byla těžká jako prase, takže pokud někomu spadne z fochu na tympán, tak ho zabije, bez ohledu na vysokou kvalitu obsahu.

Soudit si tě opravdu netroufám, nejsem ani bůh, dokonce ani doktor psychologie, tak to nechám stranou ležet. Ale poslyš, vykašli se na vzpomínky na Afriku, o tom už stejně někdo knihu napsal, a napiš raději něco o análních praktikách pionýrského vedoucího, face-sittingu a CBT chlípné tety z Podbořan a důvěrnickém bičování a věznění ve sklepní kóji panelového domu. Není nad šťavnatý popis skutečně autentických zážitků.

Tak směle do toho, ať te múza konečně políbí na správnou stranu, a hlavně, hlavně, nepřestávej...

Potěšil jsi mne... víš, já nikdy neměl mnoho přátel... vlastně jsem nikdy neměl žádného kamaráda, ani v útlém dětství, ani později v jinošském čase.
V předškolním věku mě vždy vyhnali z pískoviště a já často smutně z povzdálí pozoroval čilý ruch při stavbě pískového hradu, nebo jsem si raději sám doma hrál s dřevěným koníčkem.
Ve škole mne ostatní děti bily a jako ostrakizované dítě jsem stál stranou jejich her a radovánek, později pak jsem byl přehlížen i děvčaty, některá z nich dokonce nepokrytě dávala najevo odpor.
I na vojně jsem byl terčem posměchu ostatních soudruhů, nikdy jsem se nestal součástí kolektivu a o vycházce, v restauračním zařízení, jsem stranou družné zábavy osaměle a zasmušile pil svoje pivo.
Proto jsem nyní tak pookřál nad Tvými přátelskými řádky a jsem skutečně rád, že jsem zde, na tomto ctihodném fóru, našel opravdového kamaráda, skutečného přítele, byť jsem již v něco takového ve svém pokročilém věku nedoufal.
Myslíš-li to upřímně - tady je má pravice!
Tvůj Val Molnija
Post scriptum - o dominantních afrických květinách napíši... pochopíš milý příteli, a myslím že Tobě se mohu svěřit - teď když se z nás stali dobří a věrní kamarádi, kdybych se z toho nevypsal, neměl bych stání, nechutnalo by mi jíst, nemohl bych spát, a tak.

víš jak to chodí u českých domin? když potřebuju vacum bed... tak mi ji kolegyně přiveze...příště buď stručnej a k věci)))

Ale vždyť já o tomhle problému vím, to bylo zbytečné psát, tohle přece ví každý, že v Praze je jenom jedna vacuUm bed, to je v komunitě obehraná písnička a zdroj neustálých komplikací, přesně jak to popisuješ - přijde ti na lekci subíček, mlsná huba mu jde šejdrem a kromě telefonem domluveného žádá i hrátky s vacuum bed.
Ty nezaváháš, voláš kolegyni z jiného pražského studia, ani ta nezaváhá (kolegialita!) popadne vacuum bed a již se ve svém autíčku proplétá hustým pražským provozem, netrvá ani hodinku a je i s postelí u tebe ve studiu... a ty můžeš se svým subíkem pokračovat v lekci.
No a po seanci, když už je subínek pryč, bafneš postel zase ty a spěcháš k jiné své kolegyni, která zrovna postel potřebuje.

Vím jak tahle situace pražské dominy rozčiluje a jak jsou z ní dominantní květiny rozčarované, rozumíš, tam kde je studio v přízemí, tam to ještě jakž takž jde, ale už i subíci samotní upozorňují na neúnosný stav, kdy občas z okénka výtahu zahlédnou křehkou dominantní ženu, an vláčí na zádech do vysokého patra těžkou vakuovou postel, takový subík samozřejmě zastaví výtah a okamžitě přispěchá dominantní květině na pomoc a postel kolegyňce do patra vyrvou spojenými silami.

Ale pokud vím, situace se má změnit k lepšímu, po dvou otřesných případech - mám na mysli ten z ledna letošního roku, kdy si jedna známá pražská domina přivodila komplikovanou kýlu, když vlekla postel své kolegyňce do jejího studia ve vyšším patře činžovního domu - a po ještě horší březnové události, kdy se jiná dominantní dáma, vláčeje postel do vyššího patra pod touto postelí zhroutila, spadla i s postelí ze schodů a těžce zraněná pod ní v mezipatře skoro devadesát minut (než šel kolem jeden z nájemníků, který zavolal rychlou záchrannou) ležela - se pokud vím pražské dominy rozhodly, že najmou stěhovací službu a že v Praze bude k dispozici ve třísměnném provozu dvoučlená posádka stěhovacího auta, která bude postel mezi pražskými studii převážet.
A také prý se uvažuje o nákupu ještě jedné potele. Takže si tvá kolegyňka konečně vydechne.

Snažil jsem se o co nejstručnější odpověď na tvůj podnět, v pořádku?
Val Molnija

Svým způsobem seš vtipnej)) Poněkud mám studio v paneláku - Las Vegas to halt není - a mám tu jaksi všechno)) Zatím včetně tý postele, ale v Praze je jich víc. Akorát musím opatrně stahovat kladky kvůli sousedům, takže subíci občas visej delší dobu)))))))

Jako každý úplně normální průměrný muž jsem příšerným způsobem nesnesitelně ješitný, takže mne Tvá pochvala potěšila.
Dík, jsi milá.
V.M.

Ve velkém studiu tedy již subík byl, několikrát - s dominikou, již můžeme směle označit jako vynikající profesionálku, ze studia se téměř nevzdalující, a také vyzkoušel ženu, která se touto prací "jenom" živí, ale která k "práci" přistupuje jak byla uvyklá i v normálním zaměstnání, odpovědně a důsledně.

Městské studio tedy subík již zná a odpoví proto na inzerátek nabízející blíže nespecifikované sm a Ds. Subík trošku telefonuje, nemnoho vyjednává, aby se s tou cizí záhadnou ženou nakonec ocitl kdepak? - no přece ve starém známém dobře vybaveném studiu nákladově-nádražně-velkovýkrmního typu.
Profesionálka i korporátní dominika ve studiu skoro žijí, vaří, perou a spí, nicméně se zde nárazově vyskytují i jiné květiny, jež si studio za jistou úplatu půjčují, dočasně v něm s profesionálkou spolupracují, a tak. Nemívají dlouhou životnost a stává se, že zmizí jako vlasatice z noční oblohy.
Nejvýrazněji z této podmnožiny domin utkví subínkovi v paměti neurotická domina a my se podíváme, jak tato květina se subíčkem ve studiu po střechu nacpaném vybavením pojedná. Nijak. Vůbec nijak a subínek se nepostačí divit, a v tomto vzácném případě jej ani nenapadne durdit se, že byl ošizen o těžce (nebo méně těžce) nabyté zlaťáky, takový je to spektákl.

Nervózní žena, pokud si nesplete dobu na niž si studio zapůjčila, od něj nemůže najít v kabelce klíče. Pak neumí odemknout dveře, tu ale vypomůže subík, za dveřmi pak žena vydává nelogické a protismyslné pokyny...
Po značných peripetiích, subík již nahý a domina v "pracovním" (ale nemá to hlavu a patu, navlékla na sebe bez rozmyslu co jí přišlo doma pod ruku a co v roztržitosti naházela do kabely, vypadá to jako kočkopes) se koná lekce - květina chaoticky pobíhá po místnosti a občas něco popadne, popadnutým pak subíka bací, nebo taky ne... subíka si sešněruje, pak si na něco vzpomene a bez dalšího jej rozváže, aby jej uvázala jinak, ale ani potom se nic neděje, neboť žena chvíli jen tak pobíhá.
Žena také mluví... ale nedává to smysl. Cosi o událostech z let dávno minulých, chvíli na kohosi zlořečí, pak subíka zničehož nic informuje, že to auto už asi jezdit nebude...
Nemá smysl to rozebírat, to není nešťastná žena, ani se nezdá že by měla za sebou nějakou šílenou citovou katastrofu, je prostě jenom úplně mimo, a cesty Páně, jež ji zavedly až sem k setkání se subíčkem jsou naprostou záhadou.
A to pěkné a rozličné vybavení? Kdyby ve studiu nebylo, efekt by byl stejný.

Stejně tak subínek dopadne s jinou dominikou, která se tu také občas vyskytuje - tato užívá vybavení studia jen o maličko více, než chaotická neurotička, o sm-ku, či o D/s-ku se nedá hovořit, ženě se do toho ani nikterak zvláště nechce, spíše by si ráda povídala, o tom kolik subíků již měla, jak s nimi úžasně pojednala, jak kolikrát "dělala" subíka v páru se studiovou "profi" dominikou a jak se s ní dobře zná, jaké problémy má doma s dětmi a případně s manželem, jaké problémy má s bydlením, jak si jednou sama zařídí nezávislé studio a jak to pak bude báječné, a zajímá se živě i o subíka.
Tahle žena není zlá, neříká úplné nesmysly jako neurotička, i když o intelektuálním požitku nemůže být řeč a subík si s ní pěkně popovídá, asi jako se sousedkou na pavlači. Ona to pak subíkovi jaksi mimochodem udělá, aby nešel domů nervózní, a už zase něco povídá. S vybavením to květina moc neumí, ani to moc nezkouší a z řečeného je jasné, že moc klientů tato dominika nemá.
Subík se může těšit skutečností, že setkání s touto ženou nebylo střetnutím se zlým člověkem, no a pokud by subík silně hledal ještě cosi pozitivního, shledá že zaplatil asi polovinu sumy, již by dal "profi" dominice.
V každém případě pak žena činí cosi, co by "profi" dominiku ve snu činit nenapadlo, subíkovi ještě dlouhou dobu vytrvale mailuje a sms-kuje dotazy kdyže se zase sejdou a kdypak má subík čas.

O madam "PROBLÉM" se tu již psalo, i tato dáma začínala ve velkém studiu - když "nastoupila," med jí ukapával od úst, dávala flagrantně najevo dobrou vůli se přáteliti s ostatními dominikami, afektovaně nabízela přátelství kolegyňkám a ujišťovala je, že ona vždycky jednala fér a že se ke každému zachovala slušně.
Ve velkém studiu panují lehce napjaté vztahy, přeci jen - hraje se tu o peníze, a takováto intrikánka dokáže rozložit i stmelený kolektiv, není divu, že profi dominika madam "PROBLÉMOVOU" ze studia rychle vypakuje, a ta si pak zařídí vlastní privát, v němž pak provozuje jedině opravdové sm a z nějž hlasitě kritizuje ostatní dominy, a třeba se i vztekle zapojuje do debat na různých fórech a i jinak křičí do éteru své PRAVDY.
Mimochodem, možná jste si všimli, že "profi" dominika se debat na fórech prakticky neúčastní, a nereaguje ani na velmi nepěkné osobní invektivy. A přesto, že žena obecně není ani trochu dominantní, je třeba zrovna právě tohle perfektní ukázkou noblesní ženské "dominance."


Velké studio si půjčuje i žena, která je naprosto jedinečná. Jak již psáno, ženy nejsou dominantní, tedy alespoň vymezují-li se vůči mužům (ve vztahu žena - žena samozřejmě dominance funguje a jedna z dvojice klidně může zaujímat přirozeně subalterní postavení), takže dominanci jen předstírají na ochotnické úrovni, s čestnou výjimkou "profesionálky," která to za léta dotáhla na úroveň prken národní scény a také s výjimkou "korporátní" dominiky, která se dominanci naučit musela, neboť by v opačném případě její někdejší podřízení vlčáci zvlčili.
Dáma, o níž je řeč je totiž přirozená sadistka.

Ženy obecně nerady působí fyzickou bolest, takže setkání s opravdovou sadistkou přináší neopakovatelný zážitek - subínkovi se dostane nádherné interaktivní hry, sadistka naturálně reaguje na bolest, již subínkovi působí a subínek naopak kvituje, že se to ženě líbí.
Tohle se nedá ničím nahradit, a ani profi dominika, jinak výtečná, tohle nezahraje - snaží se sice tvářiti se jak ji subíkovo trápení uspokojuje, nicméně vždy těžce balancuje na hranici nudy. Ostatně ať subínek zkusí, když se dominika tváří při tortuře sexy šelmovitě a má jakoby slastí přivřené oči (někdy domina i schválně přehrává, chce se při lekci alespoň trochu zabavit a zkouší, co všechno proboha ten subík schroupne aniž by mu docvaklo), například zachrochtat, nebo udělat obličej idiota (Vaše případné poznámky milé přítomné dámy, že o obličej idiota se ani nemusíme snažit si důrazně vyprošuji), nebo říct peprný fór - domina se začne smát.

Ne tak sadistka, tam mrzne smích na rtech, tu to opravdu baví, v rámci objektivity je třeba povědět, že jich je v populaci na hranici statistického záchytu.
Ale pokud ji ve studiu náhodou potkáte, vězte, že se studiovým vybavením zacházet umí a že šizeni nebudete.
V zásadě jsou pak dva druhy sadistických žen. Žena specializující se na klinik, často zdravotní sestřička, nebo i medička, jimž lidské tělo není cizí už z profesního hlediska a "hrubá" žena.
Posledně jmenovaná bývá hrubá nejen projevem, nýbrž i vizáží, a jako hrubé se dá označit i sm-ko s takovou ženou.

Studiové vybavení umí užít i "šikulka." Je jiná, než ostatní ženy v "branži" už tím, že mívá pevné zázemí a nenese si sebou žádný zásadnější citový handicap. Její pojetí D/s by se dalo označit jako nedominantní dominance, nehraje si na něco co není a snaží se spíše o vytvoření atmosféry a o to, aby jí subíček důvěřoval a nebál se zapojit vlastní fantazii.
Byla velmi úspěšná ve své původní profesi a nevidí žádný důvod, proč by neměla perfektně zvládnout i novou "práci" a vytěžit z ní maximum.
Ve studiu se tváří lehce naivně a s "úctou" naslouchá "moudrům" zkušenějších kolegyněk. Bývá nekonfliktní, tedy ne že by se neuměla porvat, ale proč, to už by muselo stát za to.
Tváří se jako neviňátko, nicméně computer v krásné hlavince okamžitě odhalí ekonomické chyby a nedostatky toho kterého studia, květina dokonce má i představu o možné nápravě a vylepšeních. Jenže kdo by naslouchal radám novicky, takže dominika sbírá informace a zkušenosti a nebude trvat dlouho a otevře si vlastní studio na vysoké úrovni, stane se z ní vynikající "profi" dominika, s níž se kolegyňkám v novém studiu bude dobře spolupracovat.
A ve studiu kde začínala si jen mohou drbat krásné hlavinky, že si tu chytrou hlavičku nechali utéct.
Šikulka jinak s vybavením umí, a co neumí se dychtivě učí, nevadí jí lidé, nevadí jí lidské tělo, je empatická, romantická a trošku cynická.
Když zjistí, že tlustej vyžranej subík je ochoten kvůli ní začít hubnout, lehce ji to pobaví a také ji potěší, že na ni muži pořád ještě reagují stejně, jako když jí bylo dvacet. Nicméně se v její nabídce vzápětí objeví "kursy hubnutí," což je symptomatické.
Je to šikulka.

K vybavení velkých studií patří i masochistka, nebývá tak hezká jako dominantní kolegyňky, často je silnější postavy. Leckdy má i reálnou potřebu bolesti z rukou mužů, a tak i ona najde ve velkém studiu uplatnění a obživu, byť si vše asi ve snech představuje jinak.
Muži často zapomínají, že i ona je žena a mají tendenci s ní zacházet jako s živým inventářem.

Asi znáte, milí submisivní Páni i řadu jiných zajímavých typů žen z velkých i malých sudií a privátních doupat. Ale řeč byla o vybavení a hygieně a rozprava o uživatelkách bičíků a rákosek se vedla jen pro dokreslení atmosféry.
Co říci závěrem? Pro každého se v naší kotlině nabízí to "jeho," země česká - domov náš uspokojí vedle skromných subíků i ty nejnáročnější, záleží jen na finančních možnostech toho kterého subíka a na jeho ochotě do zážitků s dominantními květinami investovat.
A pokud takový investovat hodlá, lepší české studio jeho nároky svým vybavením i hygienou určitě plně saturuje.

V dalším povídání se podíváme do ciziny, a jelikož Evropa je v jistém ohledu příliš homogenní a popisovat "skoro stejné" by bylo nošením dříví do lesa, podíváme se do Ameriky, já vím - namítáte, že prudérní Amerika nic převratného nevykreslí - nicméně Las Vegas, o němž bude řeč je překvapivě jiné a vyprávění o vybavení a hygieně studií a jejich vládkyních v městě hazardu bude zajímavé, to vám slibuji.

S "těžkou profesionálkou" poznáte veškeré dostupné vybavení podniku, když jste jí sympatičtí, nebo alespoň když jí nejste nesympatičtí - žena jak "řemeslník rutinér" každý nástroj ovládá a jen když jí něčím polezete na nervy lekci odbyde, nebo vám vztekle naloží na hřbet mnohem víc, než jste chtěli, nebo čekali a vy si můžete jít stěžovat na nádraží nebo na lampárnu že vás zřídila tak, že sotva lezete. Nemáte být pako, jednou je to náladová dominantní květina a tady prostě neplatí přístup z běžného privátu, tady se musíte snažit i vy.
V každém případě to s touhle holkou bude o emocích, ať již v dobrém, či ve zlém budete si dominiku pamatovat.

Na dominu "ad hoc" po čase ani nevzdechnete, snad možná si vzpomenete že byla mladá a krásná (a díky tomu jste jí dali přednost před o něco starší a snad ne tolik atraktivní "profesionálkou" a prodělali tak kalhoty - modelkoidní domina "ad hoc" vyžrala kolegyňce kšeft a vy jste si pořídili nemastný neslaný zážitek se sice opravdu hezkou, ale nijakou květinou), ale jinak vám v paměti moc neutkvěje, a pokud nevypadala jako modelka, nebudete si pamatovat nic.

Bývají rozličné, hezké i méně exkluzivní, mladší i starší, úplně jednoduché i o něco méně jednoduché (na vyšší stupeň edukace tady na rozdíl od "profi dominik" většinou nenarazíte), protivné i snesitelné, a tak.
Jsou většinou v rolích komtesek, dominika takovou květinu často užije v případě, že klient trvá i na erotice, ovšem taková erotika, jak klient zjistí, stojí za psí játra.
Domina "ad hoc" v nejkratším možném čase od své "profi kámošky" okouká "nau hau" a už tu máme samostatnou dominantní květinu.

U těch jednodušších víte od první vteřiny o co jde - přístup k vaší maličkosti je přímočarý: "tys zavolal a přišel, tady mě máš, tys donesl peníze, já jsem tu od toho abych je dostala, tak to nebudem zbytečně protahovat ať nezdržujeme jeden druhýho, jsme přece lidi tak se dohodneme, ne? - ty zaplatíš, já tě párkrát majznu něčím co mi zrovna přijde pod ruku, ty se uděláš a půjdeš, proč to zbytečně komplikovat. Chceš mezi tím nějakou erotiku? - ukaž jak vypadáš, - ale tak jó, já si tu lehnu a můžeš chvíli lízat. Klasiku? - ále proč ne, ale hejbat se u toho budeš jenom ty, já budu ležet a něco si přitom promyslím, nebo si u toho dám šlofíka, víc po mně nechtěj, to sis mohl zajít na privát, já jsem domina. Že bys rád vyzkoušel ještě tamtu rákosku? - neblbni, to bych pro ni musela přes celou místnost a nemáme na to celej den. Že bys rád vyzkoušel subinku? - tak jó, tak teď jsem subka, ale hele, né že mě nějak moc bacíš, rozumíš, jó? Masáž? - no jasně, tady si lehni, já ti něčím vopatlám hřbet a uděláme masáž. Nelíbí? - no tady nejsi milánku u fyzioterapeutky, tady seš u dominy!"

U těch chytřejších se třeba i dočkáte lepšího přístupu a možná i docela přátelského jednání a dominika se bude případně i snažit, nicméně dominance nebude dominance, sm-ko nebude sm-ko, sex nebude sex a masáž nebude masáž...
Tento druh květin často mění zahrádku, možná proto, že má "profesionálka" po chvíli plné zuby toho, jak jí takové děvče bere kšefty (a třeba i snižuje renomé), možná proto, že se taková "domina-subina-masérka-erosenka" udělá pro sebe a najme si sama byt.

Do povídání o "domině ad hoc" to nepatří, ale ve studiu můžete někdy, vůbec ne často, potkat i úplně jinou komtesu, než výše popsanou. Je to zvláštní úkaz, velmi submisivní děvče, naprosto oddané své "paní," můžete s ní mít při lekci i erotiku, nezbavíte se ale dojmu, že to nedělá pro peníze, tedy alespoň ne v prvním plánu, připadne vám, že mezi oběma ženami je pouto a že dívenka vše dělá kvůli "své domině."
V tomhle případě neplatí výše uvedené, domina i její komteska bývají sladěné, "profi květina" má vše pod kontrolou, diriguje si vás i komtesku a seance mívá vynikající atmosféru. Ale nevidí se to často.
Bylo by možná zajímavé, kdyby se nějaká dominika abonující na tomto fóru, jenž něco podobného zažila, vyslovila jak končí takové vztahy. Když jde o vztah dominantní holka - submisivní kluk je mi vše jasné, subík dostane kopačky, přítelku prokleje, s kámošema si ten večer těžce vyleje makovici v nějaké putyce, zajde si na privát a koupí si dvě holky najednou, a hluboko v noci poblije taxík a porve se s taxikářem.
Ale dominantní holka - submisivní holka??? S ohledem na to, že jsou ženy razantně méně odolné nejen vůči bolesti, ale i psychicky než muži je zřejmé, že musí jít o náročnou operaci. Jak se dominantní květina "zbaví" své submisivní souputnice, když chce vztah ukončit? - to musí být hraní si s křehkým plamínkem svíčky, ne?
Ale třeba se, nemaje škol, mýlím. A navíc to do dnešní kapitoly ani nenáleží, jen mne to zajímá.

Závěrem lze tedy konstatovat, že ačkoli je studio skvěle vybavené, s dominou "ad hoc" si vybavení příliš neužijete, zatímco "profesionálka" nástroje užívá s jistou nonšalancí, a nebojím se napsat až marnivostí, domina-subina-masérka-erosenka to prostě všechno dělá tak nějak divně.
Osobní hygiena takových květin naproti tomu mívá velmi dobrou úroveň, tak jsou to nakonec holky, že.

No a příště milí BDSM příznivci? - příště katastrofa jménem "neurotická domina," a možná i něco navíc, protože o neurotičce zas není tolik co psát...

Na stěnách odpočívá sbírka koženého vybavení, v košíku přehršel rákosek, těžší vybavení, zručně řemeslně vyvedené tiše čeká.
Profesionální dominu již subíček vyzkoušel, a jelikož se nechoval jako debil, měla dominika pohodovou náladu a tak spolu skoro všechno vyzkoušeli, a nebylo toho málo, dokonce kvůli tomu přetáhli čas, ale jak již řečeno, tahle květina není malicherná a když se k ní ostatní chovají slušně a nechají ji v klidu dýchat, je dost nad věcí a na minutu nekouká. Domina má k celé seanci vysloveně holistický přístup, a pokud subínek žádá komplexní pojetí, nemá tahle těžká profesionálka konkurenci, leda že by chtěl subínek jednu extra speciální praktiku - tam by ji v takové jednotlivosti mohla třeba i jiná květina překonat.

Ale subík je zpovykaný a mlsná huba mu jde samou rozežraností šejdrem a tak když příště rozbije prasátko, zatouží objevovati neznámé kraje a nové obzory.
A ejhle, ve studiu je zrovna k mání květina slušného zevnějšku, dobré osobní hygieny a zdá se býti rozličná, než její "profesionální" kolegyňka.
Tenhle zážitek bude, co se týče užití nástrojů chudší. A celá lekce jakoby plošší, měli-li bychom najít analogii, napadne nás rozdíl mezi klasickou televizí a 3D obrazem, přenášená informace je identická, ale 3D má šťávu... Proč je tomu tak?

Květinka se totiž drží zpátky. Nepustí si subínka tolik k tělu, a tím nemyslím nějaké prasárny, to nepřichází do úvahy ani tam, ani tady, mluvím o ŽENSKOSTI.
S profesionální dominikou se subíček cítí jako se ženskou, květina trochu koketuje, je tu hra očí, řeč těla, gesta, slova. Dominika se trošku předvádí a trošku subínka svádí. Prostě holka a kluk, byť v D/s rolích, květina je uvolněná a těžce nad věcí. Mužskej, no. To je toho.

S korporátní dominikou tohle možné není, zeď je z pevného kamene a žena si dává pozor aby ji subík nepřelezl. Ne že by nebyla vstřícná, nebo že by chtěla lekci odbýt, ale drží si odstup a to erotično tam prostě chybí.
Květina totiž dlouhá léta pracovala v mužském, případně koedukovaném kolektivu, leckdy v řídící roli, a mohlo to být na vysoké úrovni ve velké firmě, nebo třeba i v zemědělském družstvu s drsnějšími chlapíky, to je jedno - tam i tam ji praxe naučila, že je třeba si držet pacholky od těla, aby jí nepřerostli přes hlavu. A často taková žena ve své roli obstála a byla velmi úspěšná a pro zaměstnavatele prospěšná.
Proč o práci přišla není důležité, možná si majitel firmy posadil do čela odboru nebo do kanceláře vedoucí výroby nějakou známou, možná nějakou blbku exkluzivního vzezření s titulem z obskurní soukromé vysoké školy, kde krasavici naučili odeslat e-mail, něco málo čtení a psaní a trojčlenku a řídí si vše sám, obědvaje ovšem s modelkou každý den v dobrém restauránu.

A naše milá nezaměstnaná nakonec, bůhví jak, skončila ve studiu a dělá teď dominu.
Zažitých stereotypů se však nelze lehce zbýti, a proto ten odstup, proto ta zeď, proto ony korporátní návyky - nestojí tu proti sobě žena a muž, nýbrž nadřízená a podřízený - mimochodem, při hrách typu "nadřízená - podřízený" překoná tato dominika kvalitou provedení hravě svou "profesionální" kamarádku. Ale ostatní je, právě díky zmíněnému odstupu o krapítek méně barvité a užití nástrojů a práce s nimi, byť je jich ve studiu bohatý výběr je chudší. Ale rozhodně nejde o promarněné zlaťáčky přátelé! - tato žena má řadu ctitelů a zvláště milovníci korporátních her si přijdou na své. Také neplácá blbiny a je zvyklá racionálnímu uvažování.
A stejně jako profesionální dominika vidí v subíčkovi i člověka, takže i setkání s touto dámou má lidský rozměr.

Diametrální bude až domina "ad hoc," ale o té až po víkendu, milí čtenáři.

už jsi měl devítdinovou lekci v kuse? smeteš chlupy od psa.. a těch 9 hodim jedeš.. i bez biče.. a smertící mašinerie...jde to, protože... když to někoho baví... a je to o tom... kam mě zařadíš, psedontelektuále? prostě jsou dominy, který to baví))

Jsou dominy který to baví... aha... a ještě prosím tu o červené Karkulce, ta je také moc pěkná.

Ale budiž, když jsi už začala na intelektuální notu... navíc je třeba, abych jako poslušný subík dominantní květině odpověděl.

Also dan: dopřejeme si spolu malý myšlenkový experiment, ano? Představ si, že od příštího pondělí bude za poskytování a přijímání peněžního, či jiného plnění za sm, či D/s služby ukládán trest smrti, že se budou smět poskytovat výhradně bezplatně a že stát bude mít praktickou možnost naznačené kontrolovat a vymáhat. Co se asi stane se všemi křehkými dominantními květinami, jenž annoncují, že dominance je jejich přirozeným stavem mysli, že nic není hrané a vše je naturální, že jde o styl jejich života a bytí atp.?
No co by se stalo, od příštího pondělí nebude v republice jediná domina. Netýká se to samozřejmě subinek a masochistek, které svou submisivitu a masochismus skutečně naturálně prožívají, ty se s ekonomickým zánikem studií přesunou do nekomerční sféry, tedy ty s pěkným zevnějškem, neboť hezká subinka si podá inzerát a v páníčcích se může přehrabovat, jako čuník v chutných bukvicích.
Domina, jenž by i tak inzerovala a poskytovala dominanci a tělesné trápení a to zdarma ovšem nezůstane ani jedna, víš?

Abych Ti nezůstal dlužen pěknou vyprávěnku, dám k dobrému tu o prodavačce obuvi, kterou to moc baví a těch osm hodin jede...
Tu o zdravotní sestře, kterou to moc baví a přímo tím žije...

Ale Tobě milá Val, Tobě já věřím, a jsem si jist, že kdybys vyhrála jackpot sto mega, neválela bys tělíčko v horkém písku u teplého moře, ale dávala bys pro subíky devítihodinové lekce, klidně bys jim i platila, protože Tě to prostě baví.

A kam bych Tě zařadil? No přece do nějaké škatulky, jak mám ve zvyku...
V.M.

Nákladové nádraží, jak již psáno, vybaveno dostatečně, jen rejpal a pitomec by hledal hnidy, protože ale biče a rákosky roztančí po prdelích a hřbetech teprve něžná ženská ručka, podíváme se, jak nejlépe investovat v potu tváře naskrblené zlaťáky, abychom si vybavení co nejvíce užili.

Profesní domina je dominou vyznáním, se subíkem spřízněna volbou, dominantní pochopitelně není, ale perfektně se dominanci za léta naučila, čert ví co je za tím, že tahle holka snese většinu mužskejch jen v téhle poloze, u ní to není jen o prachách, za vším je něco v dávné minulosti a my můžeme jen spekulovat o nepotrestaných zločinech, pomoci však nedokážeme - jsou sice pánové trpící syndromem "MATKY TEREZY," ale pozor, květiny této provenience bývají na házení záchranných kruhů alergické, jakož i na řadu jiných věcí.
Ne že by se popisovaná dominika rozčílila, bývá dost nad věcí a je hrdá tak, že to subjektivně hraničí s arogancí. Ale můžete jí zkazit náladu a když tak učiníte, vyhazujete zlaťáčky do kanálu, celé sm-ko nebo D/s-ko pak totiž stojí za psí játra.
Je tedy nutné tuto profesionální dominiku nerozzlobit. Jak kýženého dosíci? Především nemachrovat a nedělat chytrýho, máte-li za to, že ji ohromíte auťákem jako studentku přivydělávající si ke studiu ekonomie na nějakém privátu mýlíte se, buď má našpórováno tak, že by si z fleku koupila lepší než máte vy, nebo všecko rozházela, ale kdyby na to přišlo a začala "rvát" prachy, zakrátko si na to fáro vydělá.
Neomráčíte ji ani zlatou kreditkou, v životě už tahle žena vydělala i utratila tolik, že byste z toho padli na prdel.
Nedojme ji ani vaše postavení, podrážky bot už jí nejméně 654x olizovali větší potentáti (politici, kapitáni průmyslu, mistři sportu, hvězdy stříbrného plátna - vyber relevantní) než jste vy.
Nepřekvapí ji ani vaše přání a touhy, i to nejbizarnější co dokážete v nejtemnějším kousku fantazie vymyslet již slyšela 7259x.
A to nejujetější a nejperverznější co byste neřekli ani vlastní matce už jí řekli nejméně 5411x.

Z míry ji vyvedou jen dvě věci:
vaše extrémní odolnost vůči fyzické bolesti - to bere profesní dominika jako výzvu (dost často si totiž subíček představuje ve snech žhavá železa a trhání bradavek kovářskými kleštěmi a když jej pak dominika plácne přes hýždě proutkem je na omdlení), nebo podivná blikající světla hluboko ve vašich očích, to když si květina řekne, že asi budete extra magor a že by vás týpek z ochranky, který seanci sleduje na monitoru mikrokamery nemusel (byť má za sebou drsnou kariéru vyhazovače nebo vymahače) při full-kontaktu zvládnout.

Tahle domina je spektakulárním příkladem syndromu vyhoření a budete-li se chovat jako pako, nebude si dělat žádné násilí a docela prostě to vodflákne, tohle ona prostě nemá zapotřebí, zabývat se šířeji takovým volem, to po ní proboha nikdo nemůže chtít...

Nejlepší co pro sebe můžete učiniti, je býti sotva zletilým vyjukaným hříbětem s obdivem, touhou a slepou důvěrou vlhkýma očima, apolónkem s hladkou kůží dávajícím najevo flagrantní oslnění jejím palčivým charisma, ženskou krásou etc. Pak vám do krve sešvihá zadek s téměř mateřskou láskou a péčí a něžně a kamarádsky vás nakope do rozkroku.

Nejste-li hříbě a apolónek a máte-li už nějaký křížek, nezoufejte, chovejte se přátelsky, neptejte se na hovadiny, pochvalte parfém, střihněte nějaký kompliment - no nemusím pro vás objevovat Ameriku, tohle znáte, i když se tváří příslušně místu a situaci dominantně, je to především žena. Máte-li smysl pro humor zkuste ji rozesmát a pobavit. Prostě když si tuhle květinu příjemně naladíte, nebudete litovat, seance bude mít vynikající úroveň a teprve tak doceníte komplexní vybavení studia, dominika vše ráda ukáže, vysvětlí, předvede a protože mluvíme o profesní domině, práce s každým kouskem vybavení i s vaší tělesnou schránkou bude na opravdu vynikající profesní úrovni - ta holka totiž za léta přesně ví kam sáhnout, jak moc přitlačit, jak se tvářit, co říkat, jaký nástroj užít aby se vám to opravdu líbilo, z téhle stránky má květina muže opravdu "přečtené."

V obecné rovině bývá tahle žena přátelská, i když laťku pro iniciaci nepřátelství má poměrně nízko a mívá také umírněné názory. Nebývá hloupá, a když už jí náhodou chybí vzdělání, je si svých limitů vědoma a neplácá absurdní krávoviny. Za branami studia suverénně zvládá situace, pokud s takovou ženou máte po čase důvěrnější vztah zjistíte, že jde do jisté míry o ofenzivní obranu a že je to děvče komplikovanější než je standard, často s řadou vnitřních "zranění."
Takže se snažit ji nevytočit, prostě piánko a opatrně. Jako s každou holkou.

Co se vybavení týče - nejlepší volba, umí vše, zná vše, ví jak co použít a v tomto typu nádražně-nákladového studia má také vše po ruce a k dispozici, neváhá, nezkazíte-li jí náladu, odevzdat za přijatou sumu velmi pěknou protihodnotu, je to profík.
Co se hygieny týče, o svou tělesnou dbá velmi dobře, užívá kvalitní kosmetiku, kouří dražší cigarety a pije lepší víno. Studio většinou podléhá pravidelné očistě.

Profesní dominance, alespoň dle mého soudu, přináší o mnoho levelů příjemnější zážitek než dominance korporátní, složka empatie bývá velmi výrazná. Ale o korporátní domině až příště.

Ať se děje co se děje žije si nákladové nádraží vlastním životem. Vagóny se tu vykládají na mnoha místech a na každém z nich shledáme jinou svéráznou partičku.
Mnoho mají ti dobří lidé společného, třeba pracovní oděv a vybavení, boty a helmu, monterky i pracovní vesty s reflexními pruhy, v mnohém se liší - povahou a věkem, postoji k životu i práci, rodinným stavem a osobním zázemím.
Také jich není na každém stanovišti stejný počet, někde vykládá dělník vagóny sám, někde nalezneme kamarády dva, jinde pak se činí celá velká skupina pracantů. Navzájem se ale všichni znají, v krajním případě alespoň z doslechu.
Život je pestrý, a takový je i člověčí naturel, budeme-li jedno z vykládkových míst pilně pozorovat, shledáme kaleidoskop rozličných typů jak na žánrovém obrázku holandského mistra. Uvidíme staršího dělníka - je zde již dlouho a je to zkušený rutinér, vagóny vykládá od nepaměti a žádný náklad jej už nepřekvapí. Další pak rád střídá jednotlivá pracoviště, je to neklidná duše, co nikde nemá stání. Lakomec chamtivec by nejraději vše vyložil sám, nebo alespoň ten druh nákladu, jehož vykládka nejlukrativněji honorována. Hašteřivého dělníka nikdo nemá rád, do každého kolektivu vnese nepokoj a řevnivost, a té je na velkém nádraží beztak hodně. Ani přemoudřelého kolegu ostatní nemilují, nějaký čas vykládal vagóny v Anglii a teď všemu nejlépe rozumí, ostatním dává ponaučení, o ničem nepochybuje a vše mu je naprosto jasné, jeho prohlášení jsou autoritativní, také říká, že se vrátí do ciziny, neb zde to prostě nemá úroveň. Líný dělník se vyhýbá práci, co k tomu dodat.
Čas od času kdos z dělníků odchází, má jiné angažmá, nebo se zamiloval a hodlá začít s milovanou bytostí zgruntu nový život. Odchází, aby se po čase opět vrátil zjistiv, že chleba je všude o dvou kůrkách, nebo že milovaný protějšek byl jen dalším šlápnutím vedle.
Žije tady různorodá společnost - universitní vzdělanci které sem osud bůhvíjak zavál, lidé středního obrazování co léta pracovali ve svém oboru a pak kdovíproč skončili na tomto místě a někteří z dělníků jsou sotva vyučeni a než zakotvili v tomhle přístavu protloukali se všelijak.
Jedni mají rodinu, k níž se každý den vracejí, druzí ji nikdy neměli, nebo o ni přišli a mají za sebou vícero menších i větších citových katastrof. A najdeme tu i takové, kteří zažili cosi opravdu nepěkného v dětství a celoživotní trauma vláčejí všude sebou, pro ně je nádraží nejen zdrojem obživy, ale i útočištěm před cizím a nepřátelským světem za nádražním oplocením.

Dělníci žijí, pracují a odpočívají, někdy přijíždí vagón za vagónem, jindy je práce poskrovnu a to si pak třeba i koukají do talíře.
Když zrovna v potu tváře nedobývají chléb vezdejší, popíjejí kávu, dívají se na nenáročnou televizi a pospávají, vypadají trochu směšně ve vysokých oranžových helmách a botách s nesmyslně tlustou podrážkou, raději by navlékli lehký oblek nebo něco sportovně-praktického, ale pro takovou práci je přesně tahle výstroj nezbytná, stejně jako další vybavení: sochory, lopaty, vozíky, popruhy, kladky a skluzy, a tak.
Pomůcky i oděv některých dělníků září novotou a jsou dobré jakosti, oděv jiných nese známky špatné péče a šetrnosti a pomůcky si tito půjčují z velké erární hromady náčiní.
Nákladové nádraží je specifický svět s vlastním tepem srdce, skrytý široké veřejnosti otevírá brány jen právě přišedším vagónkům.

Studio o němž bude pojednáno, je tak jako nákladové nádraží integrální součástí velkého města. Často jej pronajal a zařídil muž, což ale patrno jen z detailů a celkového pojetí, muž sám zůstává zrakům publika skrytý a o důvodech zřízení studia a mučírny můžeme jen spekulovat, snad je BDSM pozitivně orientován a počinem si zajistil blízkost a přízeň křehkých dominantních květin (z nichž zpravidla jedna s takovým mužem kratší či delší dobu citově zaháčkována), snad šlo o podnikatelský záměr s vidinou slušného zisku, snad bylo vybudování studia pouhým aktem "art pro art."
Muž tedy zůstává neviditelným, o to víc však září křehké květiny, jež jediné teprve vdechnou salónu život a dají mu punc noblesy.

Taková studia jsou svým charakterem analogií nákladového nádraží a nalézají se, s ohledem na kupní sílu a "spotřebu materiálu" ve velkých průmyslových a hospodářských centrech a jsou asi nejviditelnější výkladní skříní BDSM světa.

Na těchto studiích nás, v intencích diskuzní otázky bude zajímat především hygiena a vybavení, abychom ale s otázkou zevrubně pojednali, musíme předmětné salóny posoudit v kontextu s jejich uživatelkami a službami, které se v nich nabízejí.
S ohledem na velkoprůmyslovou filozofii probíraných podniků musíme dominanní květenu zahrnout do kolonky "vybavení," což nemá v žádném případě pejorativní nádech, jsme jen charakterem zařízení tlačeni k jisté schematičnosti.
Domina je ve velkém studiu to nejdůležitější a je třeba poznamenati, že přes leckdy značné investice do celého projektu celá věc s dominou (dominami) stojí a padá, i když k dalšímu "vybavení" patří i komteska, subinka, masochistka, mužský otrok, dominant vykonavatel, etc.
Zažít zde lze očekávati různé ze s/m a rozličné z D/s. Uzance říká, že dominance studiových květin je zde condicio sine qua non, je tedy nutné zjistit, co přesně může subíček očekávat.
Podobnou otázkou se již zabývalo mnoho jednotlivců i týmů, nejdále v tomto směru asi pokročil panevropský tým, jenž zřídil a vedl v letech 2003 - 2007 člen korespondent stockholmské Královské akademie věd prof. Tromsoo Doro.

Jednalo se o projekt dvoufázový - respondentům byly s odstupem předloženy kontrolní série otázek do značné míry diametrálně přeformulovaných (aniž by tyto ovšem ztratily původní význam a smysl), cílem bylo potvrzení a ověření názorové konzistence subjektů.
Prof. Doro spolupracoval na projektu mj. se dvěma špičkovými evropskými dominami - s paní Rävelhe Diryi z Rigy (studio má tahle dáma nedaleko Katedrálního náměstí a ač neužívá v občanském životě žádný titul je absolventkou Lotyšské univerzity - katedry interpersonálních vztahů a jedenáct let působila jako asistentka na universitě Stradin) a se slečnou Egänke Sauveki z finských Helsinek (slečna vlastní studio v jedné boční uličce ústící na třídu Esplanadi (z hlavní je to dvacet kroků a nelze jej minout), která vystudovala sociologii na Helsinské universitě a jejíž prababička byla důstojnicí ve štábu Carla Gustafa Emila Mannerheima během Zimní války proti sovětské Rudé armádě.
Obě vynikající dámy daly programu k dispozici nejen své profesní zkušenosti, ale i svá studia, výzkumu se nicméně účastnila i celá řada doktorandů převážně ze severských a německých universit.

Zajímavé je, že ve stejnou dobu probíhal indentický projekt na druhé straně zeměkoule, organizoval jej jeden z asistentů Dr. Ronalda Wohlsteina z Illinoiské státní university, probíhal ovšem na nižší akademické úrovni.
Perličkou zůstává, že přestože evropský tým vytýkal americkému protějšku nevhodnou užitou přípravnou i prováděcí metodiku a malý okruh respondentů, byly později odpublikované výsledky obou výzkumů prakticky totožné, s nepatrnými diferencemi za desetinnou čarou, americký tým tak svými přímočařejšími metodami data evropských kolegů potvrdil.

Shrnutí těchto výzkumů je notoricky známé v odborných kruzích i v BDSM komunitách a mnozí z Vás, milí přátelé jste i sledovali průběžně zveřejňovaná data, ničemu ale neublíží, osvěžíme-li paměť přesnými ciframi, které jasně deklarují, že referenční studiová domina, objektivně vnímaná a vyhodnocovaná jako dostupná nejdominantnější je 132,48 x méně dominantní, než byl velitel vašeho družstva v přijímači základní vojenské služby, respektive (pro pány kteří neprošli armádním výcvikem) 121,21 x méně dominantní, než byl ve druhé třídě vaší základní školy nejsilnější kluk, co vedl největší partu.
Pro srovnání uvádím i americká data: 132,09 respektive 121,94.
A to se jedná o skutečně nejdominantnější z dominantních, opravdu ostrou a nekompromisní dominu, na druhé straně spektra se evropané dostali až k k neuvěřitelnému číslu 1875,96 !!! Tolikrát méně dominantní než váš silný spolužák ze druhé třídy je nejméně dominantní evropská domina.
Američané při hledání nejméně dominantní dominy dospěli k hodnotě "pouhých" 698,44 - což vysvětlují odlišnou mentalitou americké ženy, přece jen se jedná o pravnučku pionýrek a průkopnic divokého Západu, a ty tenkrát opravdu nebyly z cukru.

Výzkum také bez dalšího postuloval pět základních typů ženské dominance, s nimiž se subínek ve velkém studiu nádražně-nákladového typu setká:
dominanci profesní (naučenou)
dominanci korporátní
dominanci ad hoc
dominanci neurotickou
nedominantní dominanci.

Co jednotlivé typy znamenají a jak prof. Tromsoo Doro charakterizoval vztah jednotlivých typů k hygieně a vybavení studia si povíme ve druhé kapitole pátého dílu našeho malého putování za hygienou a vybavením za dva, tři dny. Nebo za čtyři. Možná za pět.

Připomínky Vás, drazí kolegové, kteří jste publkovaný výzkum měli možnost číst v originále i Vás ostatních, kteří se o problematiku také zajímáte vřele uvítám.

Kam zmizely hodnotne informace o prof. Tromsoo Doro a jeho svedske manzelce z Gripenu ? Ja myslel, ze ten zakon o cenzure na internetu snemovnou neprosel...

Vůbec nejde o cenzuru, jde o to, že mocný vojenskoprůmyslový evropský komplex nejevil žádné nadšení po zveřejnění informací o projektu podnikových domin pro střední a velké korporace, panují totiž obavy z čínské konkurence, pokud by za pomoci podnikových domin čínský průmysl ještě více říkaje "zvýšil obrátky," měla by Evropa vážné problémy.

A byl zde i nátlak ze strany Izraelských obranných sil, neboť Patricia Clara Doro v současnosti pracuje jako poradce pro Israel Aerospace Industries a s ohledem na charakter spolupráce vadí Mossadu jakákoli zmínka o této vynikající dámě.

Doufejme, že majitelka tohoto ctihodného fóra hodnotné informace znovu obnoví, vždyť opravdová dominantní dáma se přece nezalekne ani nátlaku plutokracie, ani izraelského Mossadu.

A vůbec, taky by případně mohli dostat přes prdel. Plutokrati i kontrarozvědčíci.

Máme-li hodnotit výbavu i hygienu tohoto zařízení (výrazy jako studio či salon neodpovídají charakteru tohoto podniku), musíme vzít v úvahu nejen široký výběr dostupných kvalitních pomůcek (byť se nejedná o top level jako v pádě "Ledového srdce"), spektrum těžkého vybavení klecí a křížem počínaje a žebříkem a kládou konče, ale i obsáhlé zázemí - čímž míněna konferenční místnost, sauna, bar, hostinské pokoje, toalety a sprchy, malá jídelna, hladomorna, velká zahrada s posezením a privátní prostory, do nichž přístup není úplně striktně zapovězen, alespoň tedy ne každému, což na druhou stranu neznamená že do nich madam, jenž svrchovaně vládne svému pěknému, rozlehlému panství vpustí kohokoli.

Celý objekt kvalitně a se smyslem pro detail zrestaurován, nebo takové práce třeba i kontinuálně probíhají.
Leží povětšinou v pěkné krajině a rozloha umožňuje natáčení filmů s relevantní tématikou, pořádání závodů s kobylkami, hřebečky a Valáškem, ale třeba i různá obchodní jednání, setkávání a párty. Charakter podniku dovolí i dlouhodobější pobyty, zázemí uspokojí i náročnější klientelu. Vše pojato s velkorysou noblesou, za niž by se nestyděla renesanční šlechtična.

Nic z výše uvedeného není vlastně vůbec důležité. Ptáte se co je tedy na panství to podstatné? Nebo snad kdo je zde ten důležitý? Nad odpovědí netřeba dlouho přemítati, otázka je lehká jako dětská hádanka "leze leze po železe," tím hlavním je zde PAN SUBÍK.

Tahle dominantní květina není v zahrádce jediná, která se dopracovala solidní zámožnosti, najdeme kupříkladu i jinou dominu, jenž vlastní třeba výnosnou nemovitost ve velkém městě a ví o tom jen její (submisivní?) právník a sotvakterá kamarádka, další dominika, navenek bezprizorní a nemajetná by nás opravdu mile překvapila výší bankovních účtů a hodnotou majetkového portfolia, jež pro ni její (submisivní?) makléř s láskou a péčí diverzifikoval, je nutné ale poznamenati, že je řada květinek které mají, ač se to zdá při možnostech daného oboru a při jejich pracovním nasazení skoro neuvěřitelné, doslova a do písmene holou řiť.
Není sama, ale jako jediná si taková dominika majetek okázale užívá. Je relativně nezávislá, bydlí v prostředí, jež sama pečlivě vybrala, v místě které s citem zařídila, žije stylem, jenž je jí opravdu příjemný.

BDSM v sobě objevila už v době, kdy takovou touhu ještě ani neuměla pojmenovat, později byla konfrontována s realitou mužského vidění erotiky, ale nevzdala to, dále hledala JEHO, jenž by uspokojil její submisivitu a masochismus.
Mužská představa o ukojení tužeb submisivní (více submisivní než je běžná norma) ženy pro ni byla šokem. Vy nemnozí páni kteří "víte," byste k nám všem ostatním asi utrousili lakonickou poznámku - na submisivní masochistku buď "koule" máš, nebo to ani nezkoušej, akorát ji zklameš a naštveš, neboť i s "koulema" je to dřina a nepořídíš to za den, takové zvířátko je náročné na čas a láskyplnou péči a jeho dušička je z extra tenoučkého skla, vždyť i "normální" žena potřebuje, aby byla spokojena, opatrné zacházení a značnou citovou investici, tady je vše ještě mnohem náročnější.
A tak naše děvče zažité utřídí a vyhodnotí a je z ní domina. Na orgasmus to není, ale pohybuje se v milovaném BDSM světě, třeba i pilně navštěvuje různé srazy, některá taková se možná
nechá ráda vidět s mediální osobností... a šetří.
Odměna za transformaci je královská, jako subina by dostávala do těla od pakoňů, citově by nepěkně strádala, tělíčko by měla zhuntované a výdělek by nestál ani za psí játra.

V jistém ohledu je tahle holka výjimečná, dokáže, na rozdíl od jinak i velmi úspěšných a žádaných kolegyněk vyzobat "rozinky." Což v praxi značí velkorysé donace, k nimž když pak přidá plody vlastního úsilí, může se zakoupit a zařídit jako novodobá paní menší tvrze, zámečku, nebo pěkného statku a celý podnik posunout k osobním i profesním metám.

"VIP subíček" je hýčkán, telefonická domluva i mailová korespondence je s náležitostmi a na úrovni, luxusní vůz postojí na bezpečném parkovišti.
Už při pohovoru květina gesty i slovy deklaruje, že sice ano, ona je zde domina, nicméně je také žena, rozumějící že klient je úspěšný a mocný muž, alfa svého společenství, což ona kvituje a obdivuje a váží si toho. V každém případě se vyvaruje, aby ihned idiotskými dotazy zjišťovala, čím že bude subík užitečný, dokáže provésti screening sofistikovanějšími metodami, nebo na sebe vše takový VIP subík bez mučení vypoví sám, Mata Hari by o tom mohla přednášet, že... chlapík se jen třese, aby se pochlubil, leckdy i tím, o čem by měl s ohledem na postavení či profesní zařazení opravdu mlčet.
Dominika ale nespadla z višně, sladkobolný příběh krásné špionky četla již v "nácti" letech pod lavicí ve škole, a tak vše choulostivé, co se případně dozví raději hned zapomene.

Při samotné seanci je z alfy onen příslovečný hadr na podlahu, pes, dobytek, přebalované batole, nezbedný pacient, jsou mu rozsekána chodidla i prdel, poslouží jako rohožka či popelník, je mu načůráno a napliváno do úst, ale nezabíhejme zbytečně do detailů.
Po lekci uvaří VIP subíčkovi vynikající kávu madam osobně, nevyptává se jako tupá blbka zda se mu prožité líbilo a kdypak opět zavítá, řeč hladce a šikovně plyne: madam doufá, že si klient užil lekci také tak báječně jako ona a že seance s člověkem subíkova formátu pro ni znamená hluboký a niterný zážitek. Neřekne také pochopitelně jako slepice, že se v mučírně při lekci pětkrát bouřlivě udělala, poznamená opatrně cosi o mrazivém chvění v konečcích nervů nebo jinou podobnou ptákovinu, to se dobře poslouchá - k tomu také patřičný lesk v očích při přímém pohledu, dominika prostě umí...

Klient je unešen. Doporučí vlivnému partneru. Zmíní se příteli na golfu. A hlavně se vrací, což v oboru platí za cennou devizu.
A tak se posléze, již v důvěrnějším ovzduší může květina zmínit o jistém problému či přání. Nemůže se pochopitelně doprošovat, jako domina by si zadala, nemůže ani poručit - za prvé subík právě nemá erekci takže jeho mozek nepracuje v režimu chyby, nýbrž běží v normálním vysoce efektivním mužském bojovém módu nízké intenzity, za druhé je subík na cokoli takového alergický, neb jej v občanském životě vzhledem k jeho možnostem neustále kdekdo s kdečím otravuje.
Madam tedy, opět u výborné kávy v uvolněném rozpoložení žádá svého zkušeného a moudrého přítele o radu. Praktickým výsledkem takové taktní diplomacie bývají stavební práce za cenu nákladů, právní konzultace bez otravného advokátského tarifu, získání důvěrné informace z jistých databází, k nimž smrtelník nemá přístup, nebo třeba i jednání s pozemkovým fondem bez zbytečné byrokracie. O drobnostech jako je kupříkladu údržba vozového parku, nebo kvalitně a na míru rukodělně zhotovené vybavení mučírny za cenu materiálu se nevyplatí hovořit.

Paní sama dosažené a dosahované přičítá psychologii, není zde ale řeč o "madam PROBLÉM," tahle dominika šla do hloubky věci, leckdy taková květina i index z takové či příbuzně humanitní fakulty v kabelce nosívala a na své alma mater případně i graduovala; a pokud Gaudeamus igitur přímo neslyšela o psychologii se vždy zajímala nikoli prvoplánově a trvá, že tato věda je z větší části determinujícím faktorem úspěchu a obliby.
Což je samozřejmě kravina, kdo se někdy setkal s nějakým psychologem či psychiatrem ví, že tito dokáží tak maximálně člověka medikovat novými a novými koktejly farmak a slibovat, že den ukončení hospitalizace je nablízku, a když pak ten den nastane, najdou si milion objektivních důvodů, proč je nutné hospitalizaci prolongovat, ale to jsem zbytečně odbočil.
Záležitost je prostě jednodušší a staví na zřejmé platformě - "útěk, boj, relax," nemylme se páni, tohle mají ženy stejné jako my (byť výstupy z vyhodnocovacích a rozhodovacích procesů vypadají s ohledem na křehčí konstrukci diametrálně).
Jedná se tedy opět jen o instinkt, o velmi úspěšný model ženského software pro "soutěž o přístup ke zdrojům," extrémně vhodný do těchto naprosto neobvyklých a nestandardních neválečných podmínek relativního dostatku potravy.

Děvče je šikulka, nedokázala toho málo, na lékárnických vahách odměřuje, co ještě si může dovolit žádat aby dárci, jak říká rčení "dar je požehnáním dárce" zůstala radost z příležitosti učinit laskavost vynikající ženě, a na stejných vahách pečlivě odvažuje, co už vzít nesmí, aby se klientu vše později nerozleželo v hlavě a nenabyl dojmu, že ve slabé chvilce podlehl zlatokopce; tohle nejsou "obyčejní" lidé, když na to přijde, dokáží pěkně zavařit.

Hygiena a vybavení podniku, abychom se vrátili k meritu záležitosti, jsou tedy na velmi pěkné úrovni, celé to ovšem pro zákazníka v širší perspektivě není za hubičku, ostatně hygienu a vybavení zde nelze soudit separátně, ale jen v širším kontextu služeb, celkové atmosféry, přístupu a pojetí podniku.
Není to laciné, byť se nyní, v době krize, kdy jsou i movitější klienti velmi opatrní, ti cizokrajní tolik nepřijíždějí a velcí donátoři let minulých takořka "vymřeli" hradní brány takových zařízení otevřely i pro lidičky z podhradí a i jim se dostane, tedy v relativní míře, pěkného přijetí a vlídného zacházení.

Do konce týdne k Vaší shovívavé kritice a doplňujícím korekcím vážení a milí čtenáři a zkušenější kolegové: díl pátý - NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ (aneb pro každého něco)

a jak vypadá mužský bojový mod vysoké intenzity? Ten uz tak efektivní není? Ten by měl být daleko efektivnější přece

Ne, mužský bojový mód vysoké intenzity je možná vysoce intenzivní, rozhodně se ale nedá označit jako efektivní, narozdíl od módu nízké intenzity není totiž kooperativní.
Záleží ovšem, jak se na celou věc díváš Psíčku, jsi-li zapřisáhlý darwinista, přijde ti nekooperativní mód jako zcela normální věc související s přirozeným výběrem, jsi-li naopak věřící člověk, bude pro tě naprosto nepřijatelný, jde ostatně přímo proti jednomu z desatera přikázání a i proti duchu této charty.

Abychom se dobrali podstaty diference mezi oběma módy, užiji Psíčku paralelu, jež by ti měla být blízká - představ si dva chundelaté psíčky, an prohánějí v zasněžené zahradě králíka, je to velká psina, v podstatě se ani nejedná o lov ale spíše o hru, hladiny stresových hormonů vyplavovaných do krevního řečiště jsou poměrně nízké, psíčci se dobře baví a svou činnost spolu pudově koordinují, jejich mozečky pracují v bojovém módu nízké intenzity.

Následuje švenk o pár obrazů dál, hnědý králíček s prokousnutým hrdlem leží na studené zemi pod holými jabloněmi a sníh se barví rudou krví, jež vydráždí oba psíčky milý Psíčku. Stojí naproti sobě a schyluje se k boji, těžce vyje přetížená adrenalinová pumpa, chlupy se začínají ježit pro účinnější zátěžové chlazení, zvyšuje se tepová a dechová frekvence a stoupá krevní tlak, limitně se zkracují reakční časy, systém se připravuje na odstavení všech funkcí vyjma vitálních pro případ fatální ztráty krve, mozek přechází do vysoce intenzivního bojového módu... který již pohříchu není kooperativní.
Následovat bude totiž smrt jednoho z duelantů, nebo přinejmenším těžké poranění jednoho z nich. Nebo obou. A na tom, milý Psíčku není nic efektivního, v tomto módu je nutno z globálního pohledu uvažovat s padesáti či více než padesátiprocentní ztrátou.

A vůbec, nejlepší je, když mužský mozek pracuje v režimu chyby, vždyť považ Psíčku, máš něco ušetřeno z kapesného, racionální uvažování taje jako jarní sníh takže navštívíš tuto vynikající dominiku o níž řeč výše, prožiješ s ní báječné relaxační a oddechové okamžiky se slzičkami a výkřiky v její mučírně, na rozloučenou ti uvaří hustou kávu jako cumel (pokud jsi tedy přijel luxusním vozem), nebo se na tě (bez kávy) alespoň vlídně usměje (pokud jsi z podhradí a přijel jsi pěškobusem).
Cestou domů pozoruješ svět kolem a s překvapením a potěšeně zjišťuješ, že každý druhý člověk na ulici je holka, racionální uvažování se zas polehoučku vytrácí, takže tu báječnou ženskou, cos ji pojal za zákonitou skolíš něžně ale nekompromisně hned v předsíni... ona ti pak udělá vydatnou večeři a než si dáte v manželském loži (až ti myšlení zase pojede v chybovém módu) parádní repete, mrknete se na něco pěknýho v bedně.
Val Molnija

Studio není vybaveno vysloveně špatně, to se říci nedá, nachází se v něm relativní dostatek nástrojů a pomůcek, jež ale nezáří novotou a nejsou té nejlepší kvality.
Ani hygienu bysme neoznačili jako mizernou a pod standardy, to bychom se dopustili křivdy, přesto nám na mysli jako temný podtón tane myšlenka, že vybavení i hygiena tohoto místa jsou přesně jen takové, aby to stačilo, není to zde zkrátka condicio sine qua non. Ale co? nebo kdo je tady nejdůležitější? - hádanka není z nejtěžších, netřeba dlouho přemýšlet, odpověď je nasnadě - nejdůležitější v tomto studiu, v tomhle domě, v této ulici a v tomto městě i na téhle planetě je MADAM.
Nějak se jmenuje, jinak si říká, my ji pracovně, pro účel diskuze, nazveme MADAM PROBLÉM.

Takovou ženu bývávalo lze potkávati v chodbách velkých státních podniků, plula chodbami správní budovy ( a nebylo to lecjaké plutí - když kráčela tahle srna, věděla to celá obora) a budila rozruch vyzývavým vzezřením, mnohoslibnými úsměvy, pohledy očí, jež znamenaly víc než tisíc slov, hrou výrazů a gest.
V podniku ji znal každý a ona znala každého, zvláště skladníky s pěkným tovarem za zamčenými dveřmi skladů (není náhoda že v její kanceláři lepší kávovar než u ředitele), šoféry dodávek kteří v pracovní době odvezli podnikovými auty na chatu stavební materiál a znala i další užitečné lidi.
Direktor si ji sice držel od těla, ona ale nikdy nezapomněla na narozeniny, či svátek vedoucí jeho sekretariátu a vždy přispěchala s drobným dárkem, aby utužila vztahy a byla o dění v nejvyšší sféře dobře informována.
Ostatních žen si nevšímala, nebo se k nim chovala chladně, vyjma hrstky vyvolených, které do její kanceláře chodily na kávu a kus řeči, pro tyto loajální a věrné obdivovatelky byla ochotna i lecos udělat a zařídit, zvláště pak, nestálo-li ji to více než pouhý telefonát příslušnému ze svých ctitelů.
Podnikoví samečci by se totiž pro koketku přetrhli, chovaje se doma k zákonitým manželkám jako k živému inventáři, tokali v přítomnosti podnikového sex-symbolu jako pobláznění tetřevi, běda však, když si tetřívek něco dovolil, koketka se kouzlem proměnila v hudrující a prskající krůtu - květinka totiž klamala tělem, o sex vůbec nestála, ostatně doma měla manžela (leckdy o mnoho let staršího), a těch nemnoho chlapíků, kteří ji kdy dotlačili do pelechu zjistilo, že tato vyzývavá ALFAsamička slibující postelový cyklón a erotický uragán je ve skutečnosti lehce prudérní a trochu stydlivá mazlivka tulivka.

V posledních letech se lecos změnilo a noví manažeři, nebo již soukromí vlastníci, se s naší alfičkou rozloučili, při bližším přezkoumání totiž patrno, že naše květinka dokáže o výsledcích své práce spíše skvěle hovořit a dobře je prodat, ale že reálně nejsou nikterak oslnivé, čemuž se nepodivíme - sofistikovaná koketérie a neustálá konspirace stojí čas i energii.
V hodině nejtemnější se naštěstí přihodil zázrak, květina kdesi objevila nahodile odloženou učebnici "Psychologie pro 2. ročník Středního odborného učiliště obuvnického," knihu pečlivě prostudovala a z koketky se stala DOMINA.

A tak tu máme dominantní dominiku a poznáme ji snadno, její inzerát je mnohoslibně a květnatě formulován, s kapkou esoterična, nebo je v něm naopak jen slovo a kontakt, dokáže se prostě odlišit. A poznáme ji i při telefonování, lehce agresivní a napružený tón - květina celý život přesně ví, jak by se muži měli chovat a čím je starší, tím více ji rozčiluje že - světe div se - věc funguje stále méně a hůře, než jak chce a potřebuje.
Nejsme-li si stále jisti, optáme se na drobnou erotiku, facesitting bez kalhotek, nebo tak něco. Buď se nám dostane odpovědi, že cos takového je možné s hezkou a mladou komteskou, pokud si ji do páru k dominice "přikoupíme," nebo to nebude možné vůbec, nebo nám bude doporučena kolegyňka, co umí zahrát nejen dominu, ale zahraje i subinku a případně i dokáže slušně zahrát, že ji baví klasika. V takovém případě jsme se spletli a slyšeli trávu růst.
Nebo se ze sluchátka ozve nepříjemný, nepříčetný jekot...
"Myslíte si že je tady nějakej bordel ?!?!?!"
"Tohle snad dělaj šlapky, néé ????"
"Tohle není vo dominanci a vo domině !!!!"
V takovém případě jsme se nespletli.

A tak se oklikou vracíme k vybavení a hygieně. Madam PROBLÉM nastudovala psychologii a přesně ví, co subík potřebuje a co mu stačí a hygiena a vybavení tak nebudou ani o chlup lepší, což však tolik nevadí, neboť značnou část zaplacené lekce "ukousne" přednáška o dominanci, o tom co si madam PROBLÉM myslí o subících, co k ní docházejí, o subících, kteří abonují u jiných domin, o štětkách a děvkách, o mužích kteří navštěvují štětky a děvky, o dominách, jež jsou schopny takovou štětku zaměstnat jako komtesku, o mužích, co jsou ochotni za komtesku připlatit, o psychologii, o tom, že s ní se život nikdy nemazlil, o tom, že ostatní dominy vlastně nejsou žádné dominy, o subících, kteří si nevážili její přízně a špatně dopadli, zase o štětkách, o lidech, kteří si jí nevážili a nenaslouchali jejím radám a vývodům (takže špatně dopadli), ještě o ostatních dominách a jejich chybách, no a pak ještě jednou o psychologii.

Madam je ukázkovou reprezentantkou takto pojatého a spravovaného studia, a šeď průměru v hygieně i vybavení je pro takovou ženu charakteristická.
Naopak specifická, a rozhodně barvitější je komunikace a její verbální projev - tam kde obyčejná dominika některé služby neposkytuje, tam madam PROBLÉM zmíněné služby ZÁSADNĚ neposkytuje, tam kde se jiná dominika vrací z hezké dovolené, tam se naše madam vrací z úúúúžasné dovolené, tam kde jiná květina do některých restaurací nechodí, tam naše psychologicky edukovaná dominika takové podniky ZÁSADNĚ nenavštěvuje, a tak.

Třeba se od vás, milí submisivní Páni, nechá tahle dominika pozvat na oběd... počítejte ale s tím, že se bude potřebovat zastavit v bance, v drogerii, na poště, u kadeřníka, a jinde.
Což v praxi znamená menší problém a dohadování se s bankovním úředníkem, drobný problém a lehce agresivní konverzaci s personálem drogerie, verbální střet s lidmi ve frontě před poštovní přepážkou a konflikt kvůli špatně vypsané složence s poštovní úřednicí, malinko napjatou atmosféru v kadeřnictví, když tvrdí kadeřnici, že si to představovala jinak (byť kadeřnice nakonec dýško dostane).
A samozřejmě (a logicky) to znamená i problém v restauraci, několikerá změna již objednaného menu i vína, stížnosti na stůl a otevřené (zavřené) okno a drobný konflikt a hádka s číšníkem při placení (madam také trvá, že subík nesmí dát číšníku tringelt).

Subíček nedá spropitné a v duchu ženu obdivuje, ví, že toto představuje jeden z krystalických modelů ženského software pro přežití. V našich podmínkách více méně k ničemu, v době civilní války, hladomoru, či vpádu invazora by tahle žena neomylně identifikovala samečka, jenž by jí byl schopen uchovat život.

Madam PROBLÉM jinak v průběhu lekce (přednášky) zjišťuje, čím může být subík užitečný a po lekci se jej ptá, jak se mu lekce líbila (konstatuje, že se mu lekce líbila) a také hned vyzvídá, kdy přijde subík příště.
Pokud se takový subík (je-li užitečný) nechá vmanipulovat do pozice dvorního subíka a tráví pak s madam více času, nemůže očekávat jako v normálním (byť D/s) vztahu, že zažije okamžiky klidu, důvěrného porozumění a odlehčené pohody. Když už by nějaké takové čirou náhodou nastaly, madam PROBLÉM bude okamžik neuroticky poposedávat a nespokojeně se tvářit a nejpozději do pěti minut vymyslí nějaký problém.
A nejpozději ihned jej začne řešit.

Již v pondělí 13.6. se o Vaši ctěnou pozornost, milí čtenáři a vážení p.t. příznivci BDSM a milovníci křehkých a jedinečných dominantních květin, bude ucházet čtvrtý díl tohoto malého povídání s názvem - DOMINA s.r.o VYSOKÁ ŠKOLA MARKETINGOVÝCH STRATEGIÍ (aneb můj subíček můj pán)

Ledová víla je dospělá panenka "bárbí," ráno i večer, v létě i v zimě; prvotřídní šat i botky, precizní make-up, doplňky vynikající kvality.

Subíček vstoupí do dveří a hodiny začnou tikat, nikde vteřiny neutíkají přesněji, snad jen na rampě kosmodromu při odpočítávání před startem orbitální rakety.
Z detailů patrno, že interiér navrhovala a nechala zařídit žena, kreativní, se smyslem pro celkový dojem - tvary, barvy, dekorace.
Rozhovor je věcný, řeč nikam neuhýbá, platba se podobá peněžní transakci na bankovní přepážce.

Koupelna je na úrovni slušného kongresového hotelu, vyrovnaný komínek ručníků praných v lacinějším prostředku bez aviváže, v lázni aroma koncentrovaného Sava, štůsek gumových rukavic ve skříňce vypovídá, že ten, kdo zde udržuje pořádek, užije na každý úklid nový pár; i žena sama o sebe dobře dbá, pěstěné ruce a vlásky, hygiena v podniku je na vysoké úrovni, s tím vším malinko nepěkně kontrastuje nepříjemný zápach z ženiných úst - což je pohříchu symptomatické, odér z dutiny ústní totiž v žádném zrcadle patrný není.

V provozní místnosti chybí těžké vybavení, jako kupříkladu žebřík, naproti tomu se nabízí velký výběr drobnějších pomůcek výborné kvality, vše pečlivě urovnáno. Jahůdkou na dortu a skutečným překvapením je šatník této dominiky, za množství by se nemusel stydět středně velký butik, za jakost Pařížská ulice. I nepoučený subík ví, že ta nádhera musela stát přinejmenším desítky tisíc a je-li subínek důvtipný, začíná tušit, že tady něco nehraje, takový šatník si bárbína nepořídila kvůli návštěvám, investovala kvůli sobě.
A je-li subíček i senzitivní, pohlédne dominice hlouběji do očí a uvědomí si, že se ocitl uprostřed války, nelítostné a zběsilé, války proti chátrání tělesné schránky.

Dominika mluví a koná - subíčka však nevidí, lekce běží jako počítačový program v účetní kanceláři, vůkol ony výjimečné barvy a tvary, precizní práce s nástroji, subík je v té skládačce pouhým dílkem, bárbínka jej prakticky nevnímá, přijatou platbu již zaúčtovala co položku, která jako jiné před ní zmizí ve vírech válečné logistiky.
Tato válka je krvavá a zdlouhavá - a předem prohraná, bojové operace probíhají kontinuálně a z hlediska strategie a taktiky jde vlastně o vyčerpávající frontální ústup bojem, z hlediska cíle se jedná o snahu o odpoutání se od nepřítele a z lidského hlediska pak o nepřípustný způsob s ohledem na naprosto nepřijatelné ztráty, a to ve všech ohledech. Je to válka s časem.
Žena nečte knihy, nechodí do divadel, nedívá se na televizi, nemá skoro žádné přátele, nezajímají ji muži. Narciska tráví volné chvíle před toaletkou a v šatníku, žádný nový krém proti vráskám není příliš drahý, před vysokým zrcadlem, zkoušeje rozličnou garderóbu, střehne svůj obraz přes růžové brýle.

Květinka se technicky vzato nalézá v kataleptickém stavu, z něhož ji osvobodí jen tvrdá psychiatrická chemie, subíkovo prohlášení že je plastickým chirurgem (nebo že se s vynikajícím specialistou na ženskou krásu přátelí) a nebo --- FYZIČNO...
Má-li ten subík smysl pro trošku zlomyslný humor, políbí znenadání narcisku na botoxové rety, nebo ji pohladí dlaní po obnaženém kousku těla.
Reakce nebude bezprostřední, jako u normální holky, květina potřebuje vteřinku, dvě - je ohlušena výbuchy kazetové munice, řinčením tankových pásů a vytím raketometů, okamžik jí bude trvat, než se zorientuje v reálném světě, reakce pak bude o to prudší. Dominika uskočí, jakoby šlápla bosou nohou na jedovatého štíra, nevěřícně zírá, tvář zkřivenu štítivostí, v tu chvíli vypadá na svůj skutečný věk, v obličeji se zračí nepokrytý šok a hnus - JAK JEN JÍ TO TEN ŠPATNÝ ČLOVĚK MOHL UDĚLAT !!! - vždyť ona dodržela všechny smluvní podmínky vyplývající z ústní dohody uzavřené s tímto subjektem !!! - co to jen toho zlého člověka napadlo, že jí tolik ublížil a sáhl na ni rukou...
Štítivý výraz se z obličeje rychle vytrácí, květina ovládne vnitřní běsy a chladně již vysvětlí, že toto se nesmí a pokračuje v lekci - logika války je neúprosná, munice je extrémně drahá.

V místnosti voní luxusní kůže a subíček cítí značkový parfém té zvláštní ženy. A čas běží.

Příště: PROTI VŠEM !!!

Nádhera, hned jsem ji poznal a sám bych svoje pocity nevyjádřil lépe :o)