Rozhovor
Průkopnice osvěty v oblasti BDSM u nás je jednou z mála domin, které se veřejně projevují nikoli nadřazeně a povýšeně, jak bývá často zvykem, ale vždy se vší slušností a úctou k ostatním, byť zároveň rozhodně a přesvědčivě.
Co podle vás dělá dominu dobrou dominou?
Především by měla být takto zaměřená a musí umět naslouchat a mít schopnost empatie. Musí být dobrým psychologem.
Změnilo se podle vás vnímání BDSM společností ve srovnání s dobou před deseti – patnácti lety?
Určitě ano. K lepšímu.
V čem vidíte hlavní problém toho, že na nás lidé přes všechnu osvětu pohlížejí s despektem?
Není to tak úplně pravda. Zrovna před měsícem jsem měla přednášku na fakultě humanitních studií UK v Praze, aula byla nabitá k prasknutí a studenti se zajímali a vyptávali. A na moji otázku, co je normální a co už deviantní, odpověděli, že normální je vše, na čem se partneři dohodnou a že BDSM považují za projev kreativních lidí, nikoliv za úchylku. A pokud se na nás dívá s despektem osmdesátiletá babička, která celý život pracovala někde ve fabrice a problematice BDSM nerozumí, tak jí to snad odpustíme, ne?
Poznamenalo BDSM vás ve vnímání okolí, v postoji k lidem?
Myslím, že rozhodně ne. Proč by mělo?
Jak a kdy jste se k BDSM vůbec dostala?
To je těžká otázka. Když si hrajete jako čtyřletá holčička s kluky na vojáky, přivazujete je ke stromu a trápíte je, dá se mluvit už o BDSM? Já myslím, že ano. Tyhle věci jsou vrozenou záležitostí a náznaky se objevují už v dětských hrách a později i v sexuálních hrách a jak člověk dospívá, zformuje si postupně priority, co se týče praktik a způsobů manipulace s partnerem.
Kdy přišel impuls stát se dominou?
Po vystoupení v pořadu TABU v roce 1995. Tehdy jsem učila na střední škole a po vystoupení v televizi, jehož cílem bylo oslovit podobně zaměřené lidi, jsem dostala výpověď. Poté mě oslovili holandští producenti, abych pro ně natočila o BDSM film. V té době měli v Praze sexshop s kinem a navrhli mi, že mi z kina zařídí studio. Byla to zajímavá myšlenka, otevřít první SM studio v Čechách. Po roce se ale naše představy o fungování studia začaly lišit, a tak jsme se rozešli. BDSM studio nemůže být dle mého názoru založeno pouze a čistě jen na komerci. A tak jsem se osamostatnila.
Začátky v profisféře (potíže s reakcemi okolí, prostory atd)
Pokud jste tímto způsobem zaměřeni a chcete s tím jít na veřejnost, ať už jako profi domina nebo jako organizátor večírků, musíte si za tím za všech okolností stát. Potom vás okolí přijme. Zpočátku po „Tabu“ samozřejmě pár negativních reakcí bylo, přece jen žiji na malém městě, ale zlom nastal, když mi vyšla první knížka a místní knihkupec ji vystavil do výlohy. Tehdy okolí přestalo pomlouvat a začalo se vyptávat a zajímat…
Co vás na tom nejvíc baví a naplňuje?
Ovládání a manipulace se subíkem. Je úplně jedno, na základě jakých praktik – to jsou jen způsoby, jak toho dosáhnout. I když přiznám se, nejvíce mě oslovuje bondage, kdy je subík mojí hračkou.
Vládnete v Rubber studiu – proč právě guma?
Myslím, že jednak latex a rubber sessions na našem trhu chyběly a jednak „gumáčci“ jsou strašně milí otrůčci a hry s nimi mě zkrátka baví. A potom bondage v nafukovacím kokonu, kdy si s nimi mohu dělat, co chci, no koho by to nebavilo?
Baví vás ještě si „zasubit“ jen tak pro radost?
Dominant musí být osobnost a mít zkušenosti. A když tyhle věci děláte denně patnáct let, málokdy najdete někoho, kdo má nad vámi navrch. A každá jeho nejistota či zaváhání vás potom vyruší, takže submisivní roli už ani nepokouším.
Jak reaguje na vaši práci okolí – resp.… cizí lidé
Dnes už naprosto normálně. Berou mě spíš jako takovou netradiční terapeutku. Vážně. Dokonce na jedné oslavě se mě jedna starší paní zeptala, proč dominy inzerují mezi prostitutkami a ne například v časopise „Moje psychologie“. Zajímavá myšlenka, nemyslíte?
Jaký typ otroků vám vyloženě nesedí?
Odmítám lekce s narkomany a s otroky, kteří nedodržují pravidla a vynucují si lekci za každou cenu, např. ve tři hodiny ráno.
Překvapí vás ještě klienti něčím neobvyklým?
Lidská fantazie nemá hranic. Takže ano. Stále se mám co učit a vymýšlím stále nové pomůcky a scénáře na základě podnětů mých otroků. Proto od nich mezi jednotlivými lekcemi požaduji otrocké dopisy, ve kterých musí zapojit svoji představivost. Zkrátka proto, že my, sadomasochisté, nemáme rádi stereotyp.
Jak relaxujete – mimo SM?
Píšu, dnes už nejen o BDSM, ráda chodím plavat, do sauny anebo se projet na kole.
Máte někdy chuť hodit "bič do žita"a proč?
Samozřejmě, že jsou i takové chvíle. Proto je při této práci velice důležité umět se odreagovat a odpočinout si. Co si budeme povídat. Tato práce je náročná na psychiku. Když potřebuji "dobít baterky", zavřu studio třeba na týden a vypadnu někam do přírody.
-cass-
