S BDSM začínala „na opačné straně biče“ a už název jejího studia – sensuální – napovídá, že nejde o dračici, která z klienta hned mezi dveřmi udělá bez ptaní hadr na podlahu, ale až poté, co si s ním dá v klidu kávu.
Souvisí váš přístup ke klientům se začátky v opačné roli?
Určitě ano.
K bottom pozici se dámy obvykle dostávají ve vztahu, jak tomu bylo u vás?
Rovněž ve vztahu.
Kdy jste objevila svět BDSM?
Ve svých představách a snech zhruba mezi čtrnácti a patnácti lety. Reálně v devatenácti, kdy mě přítel poprvé spoutal. O několik let později jsem poznala partnera, který byl switch, a tak jsem poprvé poznala i top pozici, která je mi bližší.
Co bylo hlavním podnětem k tomu, že jste se stala dominou?
V zaměstnání i běžném životě jsem měla problémy s autoritou, proto jsem často měnila pracovní místa i profese. V partnerských vztazích to nebylo o moc lepší. Po neúspěšném hledání BDSM+ partnera jsem vždy skončila ve „vanilkovém vztahu“ a to pochopitelně nemohlo fungovat. Kompenzovala jsem si to příležitostným akčněním se subíky na inzerát. Několik z nich se mě zeptalo, proč se neživím jako domina. I mí přátelé – už v době, kdy ještě o mé „úchylce“ nevěděli, mi často říkali, že mě vidí jako dominu, že na ně tak působím. To vše dohromady mi dalo impuls, proč se jí stát.
Zasáhlo to nějak to rodinných vztahů?
Rodina to respektuje a mí přátelé to přijali velmi dobře, v podstatě je to vůbec nepřekvapilo.
Co vás na práci dominy nejvíc baví a naplňuje?
Je to celé hodně o psychologii, takže psychologie. Jsem ale také sadistka, tedy i vzrušení z působení bolesti. Nicméně nejsem deviant, takže vždy jen se souhlasem protějšku; zásadní je pro mě cítit, že ho bolest vzrušuje.
Baví vás ještě si „zasubit“ jen tak pro radost?
Ano.
Je typ otroků, který vám vyloženě nesedí?
Patolízalové, kteří s oblibou používají výrazy: Vznešená Madam, Bohyně… a jakmile je odmítnu, nešetří vulgaritami.
Jak reaguje na vaši profesi okolí?
Jak jsem již řekla, rodina i přátelé to vědí, nikomu dalšímu nemám důvod se zpovídat.
Jsou chvíle, kdy máte vyloženě chuť „hodit bič do žita“?
Občas ano. Někdy je „den blbec“ a nedaří se. Někdo nebo něco mě otráví tak, že si říkám, že s tím praštímJ, což ale záhy beru zpět.
Překvapí vás ještě klienti něčím neobvyklým?
Dříve ano, nyní už snad ani ne.
Jak relaxujete – mimo SM?
Odreagováním a odpočinkem jsou pro mne vycházky do přírody, rybaření, jízda na kole, poslech oblíbené muziky, posezení s přáteli nebo relax ve vaně se sklenkou vína a knihou.
-cass-
