Tato útlá dáma Vás dokáže bez řečí postavit do pozoru dřív, než se stihnete rozhlédnout a říct, co vůbec chcete, a pokud máte vlastní představu o tom, jak bude lekce probíhat, můžete si být jisti, že Vás překvapí něčím, s čím jste nepočítali… přesto – nebo právě proto – se k ní budete rádi vracet.
Přizpůsobuješ se přáním klientů, nebo si s nimi z pozice dominy děláš, co chceš?
Základní věci, na kterých se domluvíme, vždy dodržím, jinak by v rámci lekce nenastalo to podstatné – souznění, něco jako výměna energií, kterou musí cítit obě strany; to je to, čemu ty říkáš interakce a já soulad. Zpětná vazba. A o tom je i to posouvání hranic – pakliže z otroka necítím emoce, nemá to „drajv“, je potřeba přidat něco navíc, něco, co ho překvapí – ale musím si být jistá, že to dá… To je otázka psychologie – já ho na to předem připravím a dále se to odvíjí podle jeho reakce… prostě ho připravím tak, aby mu to dalo něco navíc. Samozřejmě nepřekračuju hranice v tom smyslu, že třeba dirty footfetishistu neprošpikuju jehlami jako vyšívaný ubrus. Praktiky musí ladit.
Stalo se ti někdy, že by to otrok „nedal“?
Jak jsem řekla – jednak je na to psychicky připravím, mimoto celou dobu vnímám jejich pocity. Jakmile cítím, že je to ok, přináší to psychické uspokojení i mně…
Kdy jsi vůbec objevila BDSM?
Prapočátky zhruba v době, kdy jsme si hráli na indiány – děsně mě bavilo je svazovat. Logicky jsem tomu tehdy neříkala bondage… Taky mi hodně vadilo, když ženy v mém okolí doslova posluhovaly svým manželům jako otrokyně – to se mi hnusilo. Tehdy mi došlo, že chlap se má starat o ženskou…A BDSM v pravém slova smyslu ve vztahu – bavilo mě mého partnera v rámci hrátek spoutávat – už někdy v osmnácti… ještě jsem to nedokázala pojmenovat, ale to bylo to velkolepé ONO. Normální sex byl stereo a nuda.
Kdy padlo rozhodnutí stát se profesionální dominou?
Nejdřív jsem si otroky brala pro zábavu domů a ventilovala na nich své zaměření. Bylo to takové „nanečisto“. Pak mi někdo z nich poradil, abych šla dělat dominu profesionálně.
Jaké byly začátky?
Byly fajn, žádné problémy, přijali mě do studia, kde holky byly přeorientované z klasiky na dominy, takže jako jediná „čistokrevná“ z domin jsem měla volnou ruku a respekt. Po třech měsících jsem si otevřela vlastní studio.
Co tě na tom nejvíc baví a naplňuje?
Právě ty pocity, které z něj cítím, onen soulad, který mně i jemu během lekce dodává energii a jeho uspokojení se zpětně přenáší i na mě. K onomu souladu u mě třeba nikdy nedojde s tzv. klienty, kteří si hrajou na rádoby otroky a myslí si, že za peníze udělám přesně to, co chtějí – jako by si v pozici zákazníka objednávali něco z jídelního lístku… Ale určitě se nebráním zajímavým a nápaditým scénářům, které můžou být mnohdy inspirativní, navíc se o tom člověku, potenciálním otrokovi, víc dozvím ještě před lekcí samotnou – a podle toho s ním pak zacházím.
Co ty a opačná role?
Děláš si srandu?
Jaký typ otroků ti vyloženě nesedí?
Ti, ze kterých necítím emoce a ti, kteří si myslí „platím, tak uděláš, co chci já.“ To nefunguje.
Jak reaguje na tvou práci okolí?
Nemám s tím problém, netajím se s tím a všichni to o mně vědí. Patří to ke mně. Tečka.
Jsou chvíle, kdy máš chuť hodit bič do žita?
Ani náhodou.
Překvapí tě ještě klienti něčím neobvyklým?
Kdybych tvrdila, že už mě nemůžou ničím překvapit, byla by to pitomost – naopak, velmi mě těší, když přijdou s něčím novým a neotřelým, ráda objevuju nové věci – a pořád je kam posouvat hranice a zkoušet něco nového. Každá ta praktika se dá udělat na milion způsobů. Nemám ráda stereotyp…
Jak relaxuješ – mimo SM?
Dovolená, dobré večeře, nákupy… (ale pokud možno vše s otrokem o)) – nosič nákupů, otvírač dveří, řidič, atd…
-cass--
